odemčené

Všímavá fotografie

Využijte mobil k radostnějšímu pohledu na svět. Zvýší to vaši pohodu i odolnost.

25:01
Ivana Dostálová

Ivana Dostálová
Vědkyně a fotografka

28. 3. 2023

Právě teď, právě tady si každý z nás utváří svou „bublinu“, vlastní vidění svého vesmíru – sebe sama, druhých, všeho kolem, sebe ve vztahu k světu. V každém okamžiku našeho života stojíme před volbou, na co zaměřit svou pozornost. Když si budeme vybírat to, co je povznášející, povzbuzující nebo obnovující, pečovat o lidi, které milujeme, a vychutnávat si chvíle radosti, pomůže nám to udržovat naživu naději a připomínat si, že radost je vždy možná. Zrak je jedním ze smyslů, které naše vnímání světa ovlivňují nejvíce. Ve světě, kde jsou denně vyfoceny miliony snímků a rychle se měnící prostředí může vyčerpávat naše vnímání a potlačovat kreativitu, přináší všímavá fotografie jednoduchý protijed: zpomalit.

Všímavá fotografie (mindful photography) vychází z konceptu všímavosti (mindfulness) a využívá mobil nebo fotoaparát jako přístupový bod a kotvu k tomu být plně a bez posuzování, zvědavě, ale klidně všímavý a pozorný tady a teď. Skrze tvůrčí proces vede k prozkoumání přítomného okamžiku a objektifikaci našeho mentálního obrazu prostřednictvím fotografie.

Tím se můžeme osvobodit od neužitečných vzorců myšlení a chování i od obtěžujících či opakujících se myšlenek a začít jemně kultivovat reakce, které jsou více v souladu s relaxací, uvědoměním, odolností, pozitivitou a propojením; se sebou samým i světem kolem nás. Je to umění zachytit příběh v jediném „obrázku“, zastavit a zmrazit čas, a co je důležité, odhalit, jak věci skutečně vidíme.

Pomalý čas

Všímavá fotografie nám v první řadě přináší pro každého dostupný a zvládnutelný přístup, jak zpomalit a nechat svou mysl odpočinout si od rychlosti běžného světa. Zároveň přináší způsob, jak kultivovat svou sebe‑laskavost, sebe‑přijetí, soucit a neposuzování. Přináší klid a možnost kreativně „vypnout“ a spojit se sám se sebou.

A také má co do činění s pohodou a odolností. Když jsou časy náročné, dává smysl dělat to, co nám přinese radost. Nalezení smyslu v rutinní každodennosti pomáhá vybudovat si imunitu proti zoufalství. Všímat si krásy světa kolem nás a nacházet kreativní způsoby, jak prohlubovat a sdílet vděčnost za místa a lidi, které máme rádi, není lehkovážnost ani naivita.

Je to jeden z nejjistějších způsobů, jak můžeme zůstat optimističtí a dobře připravení na to, abychom si uměli poradit tváří v tvář výzvě. Cvičení všímavé fotografie nás učí dívat se dovnitř a ven zároveň a věnovat tak větší pozornost nejen světu kolem nás, ale také kvalitě naší vlastní reakce na něj. Pomáhá nám vidět, jak vidíme, obnovuje jasnost a pěstuje soucit, dvě ctnosti popsané v buddhismu jako ptačí křídla.

„Fotografování a praktikování meditace by se na první pohled mohlo zdát jako nesouvisející činnosti. Zatímco fotografie se dívá ven na vizuální svět skrze médium kamery, meditace se zaměřuje dovnitř na nezprostředkovaný zážitek,“ píše buddhistický učitel Stephen Bachelor v eseji Seeing the Light. „A zatímco fotografie se zabývá vytvářením obrazů reality, meditace je o tom vidět realitu takovou, jaká je. Přesto při fotografování a praktikování meditace za poslední tři desetiletí zjišťuji, že se tyto dvě činnosti sblížily do bodu, kdy je už nepovažuji za odlišné."

Pořizování fotografií automaticky neznamená, že trénujeme všímavost, ale pokud je fotografování prováděno určitým způsobem, má obrovský potenciál pomoci nám kultivovat čisté vnímání a stav zvědavosti, soucitu, klidu a důvěry. Může nám pomoci stát se více bdělými vůči životu odvíjejícímu se okamžik za okamžikem a osvobodit nás od přívalu úsudků, kterými obvykle zaplavujeme sebe i vše kolem nás.

Všímavá fotografie oceňuje a kultivuje otevírání malé mezery, ve které si uvědomujeme rozdíl mezi tím, co se děje, a tím, jak takový děj vnímáme nebo na něj reagujeme. Umožňuje nám setrvat na několik krátkých okamžiků v plnosti a volnosti přímého a skutečného vnímání. Pokud fotografování děláme „dobře“, všimneme si, že se stáváme lépe naladěni na naše okolí. Fotografka Dorothea Lange to vyjádřila výstižně, když řekla: „Fotoaparát je nástroj, který lidi učí, jak vidět bez fotoaparátu.“

Celý přístup všímavého fotografování nás vybízí ke zpomalení, abychom se mohli dívat a skutečně vidět, a aplikuje do běžného života princip přepínání mozku z režimu „dělání“ do režimu „bytí“. Základní pilíře přístupu k všímavé fotografii tedy jsou: zpomalení, klid, ukotvení, záměrná „samota“ (tvorba vlastní „bubliny“), neusilování, neposuzování, zvědavost, přijetí, vděčnost, důvěra, trpělivost a plynutí.

Každodenní praxe všímavosti

Všímavá fotografie pomáhá probudit zvědavost, přistupovat ke světu i k sobě s otevřeným srdcem a myslí. Tento smysl pro úžas je v zen‑buddhismu znám jako „shoshin“ neboli mysl začátečníka a je uznáván jako dispozice, která udržuje všechny tvůrčí možnosti otevřené. Fotografování nás učí dívat se na „obyčejné věci“ neobyčejným způsobem a vnímat „všední“ okamžiky jako zázračné, jedinečné – jako bychom je viděli poprvé.

Ať už jste ve všímavosti či fotografování nováčci, nebo mistři, zkuste k nabízeným cvičením přistupovat s myslí začátečníka. Zkuste zahodit očekávání i předsudky, nelpět na výsledku. Vše, co potřebujete, je váš zrak, mobil a otevřená mysl – případně ještě zápisník a tužka, pokud si chcete své pocity a postřehy zapisovat. Aktivity vám pomohou:

  • Zpomalit mysl a zůstat v klidu.
  • Vypořádat se s případným strachem a úzkostí.
  • Budovat si odolnost.
  • Vnést do svého běžného dne více všímavosti, pohody, klidu a radosti.
  • Propojit se se sebou samými, lidmi kolem sebe i přírodou.
  • Vytvořit si svůj osobní vizuální příběh.
  • Přijmout pozitivní akci.

Mé místo: pocta místu v přírodě a propojení s ním

Máte nějaké své oblíbené místo v zeleni – park, les a podobně – kam pravidelně chodíte? Pokud ano, proveďte cvičení tam. Pokud ne, zkuste takové místo najít, třeba hned zítra! Ať už takové své místo máte, nebo teprve najdete, zkuste se na ně podívat „jinak“.

  • Až tam budete: Zpomalte. Na chvíli se zastavte a zkuste zde strávit prvních pár minut přítomnosti v sobě a naladěním se na místo. Pomalu se nadechněte. 
  • Zavřete na minutu nebo dvě oči a soustřeďte se na svůj dech. Slyšíte kolem sebe nějaké zvuky? Cítíte nějaké pachy? Cítíte na tváři vzduch?
  • Zkuste tyto informace nechat ke své mysli volně přicházet a odcházet, vnímat jejich přítomnost bez jakéhokoli posuzování či hodnocení a vraťte se zpátky ke svému dechu. Vnímejte své nohy pevně ukotvené na zemi.
  • Nyní otevřete oči a zkuste se kolem sebe pomalu rozhlédnout, jako byste tu byli poprvé (ať už tomu tak je, nebo není). Nechte mysl a zrak plynout, neusilujte, uvolněte se, podívejte se pomalu a pozorně nejprve napravo, poté nalevo, nahoru, dolů.
  • Zkuste se dívat se zvědavostí, pokorou a úctou. Jaké formy a tvary vidíte? Zkuste se jich dotknout. Jsou hrubé, nebo jemné? Jaké vidíte barvy? Vidíte nějaké světlo a stín?
  • Po 10–15 minutách všímavého a pozorného dívání zkuste zaznamenat 1–3 fotografie, které vyjadřují to, co jste na místě objevili, co vás zaujalo, co ve vás vyvolalo nějaký pocit, ať už je to určitá barva, tvar, světlo či stín, detail nebo krása. 
  • Nehledejte, pouze si všímejte a pozorujte. Nepřemýšlejte, ale nechte vaši mysl plynout jako vodu, nechte pracovat intuici a nechte „obrázky“ přijít k sobě.

Provádějte tuto praxi pravidelně (ideálně každý den) a uvidíte, kolik nejrůznějších podob má ve vaší mysli jedno a to samé místo. Zároveň můžete pozorovat, jak se mění váš vztah k tomuto místu. A pamatujte – udržujte věci jednoduché, toto není o technice. Vnímejte svůj mobil jako „papírový rámeček“, který vám umožňuje vizuální záznam vašeho mentálního obrazu.

FOTO: Reflexe

Cvičení vděčnosti: zaznamenání každodenní vděčnosti

Za co jsem dnes vděčná/vděčný? Vyfoťte během každého dne jeden okamžik – situaci, osobu nebo věc, které ve vás vyvolávají pocit vděčnosti. Zkuste se zároveň soustředit opravdu na vděčnost a její kultivaci (neplést si ji například s radostí) a váš vděk během dne dostane úplně jiný rozměr.

Všechna děkuji (ti), která vyjadřujeme v běžném chodu dne, se promění v opravdovou vděčnost za okamžiky, které jste učinili objekty své mysli, a fotografie vám umožní jejich plné prožití. Pravidelné „vděčné“ foto denně skutečně dokáže přeprogramovat váš mozek. Vidět ve smyslu vnímat a oslavovat to dobré ve vašem životě ovlivní nejen to, jak se cítíte duševně a fyzicky, ale také zlepší váš vztah s ostatními.

Zkuste si sami pro sebe vytvořit výzvu, jak dlouho budete svou vděčnost každý den zaznamenávat. Začněte například 30 dny, poté zkuste dalších 60 dní. A uvidíte, že po uplynutí této doby již bude vaše mysl vyhledávat vděčnost a chtít ji vizuálně zachytit každý následující den. Fotografie si uchovávejte – třeba se k nim budete chtít za nějaký čas vrátit a připomenout si, kolik máte ve svém životě okamžiků i lidí, za které můžete být vděční.

FOTO: Možnost volby

Cvičení: zázraky každodenního života a propojení se s přírodou ve městě

Tuto praxi velmi doporučuji vyzkoušet v průběhu každodenních rutinních činností, na které se třeba ani moc netěšíte, nebo vás dokonce otravují či ve vás už jenom pomyšlení na ně vyvolává stres. Uvedeme si jako příklad cestu do práce, ale může jít o jakoukoli jinou situaci v běžném dni.

Zkuste se tedy během cesty vědomě soustředit na dívání se kolem sebe namísto na vtíravé či dotěrné myšlenky týkající se práce. Zkuste se i uprostřed města vizuálně soustředit na projevy laskavosti, radosti, legrace a na všudypřítomnost přírody.

Příklad? Kdykoli stojím a čekám na zelenou, prohlížím si tváře lidí na druhé straně ulice a snažím se na ně dívat osobně: Jaký asi mají za sebou příběh? Třeba se jim dnes nechtělo vstávat zrovna tak jako mně a teď přemýšlí nad tím, že neudělali dětem svačinu. Také všímavě věnuji svou vizuální pozornost radostným a veselým věcem, dívám se na detaily, prostě pozoruji život a pokaždé se najde něco, co mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Zkuste to také. A jeden takový moment si vyfoťte, bude vás těšit celý den.

A druhé cvičení, které se dá provádět, pokud například stojíte v zácpě a začne stoupat vaše nervozita nebo pokud jezdíte do práce hromadnou dopravou. Dívejte se z okna a soustřeďte svou mysl a zrak na všudypřítomnou přírodu či její odrazy – stromy, letící ptáci, obloha, pohybující se mraky, cokoli přírodního. Příroda je všudypřítomná!

Viděli jste už, jak krásné jsou odrazy letících ptáků v zadním skle auta stojícího před vámi? Létají i tam, kde byste to nečekali! Nebojte se dívat jinak, z jiných úhlů, vzhlédněte vzhůru. Každý den zaznamenejte cestou do práce jednu fotografii přírody. Dělejte tato cvičení pravidelně a váš mozek si prostřednictvím vizualizace a objektifikace začne fixovat i původně otravné či stresující části dne jako pozitivní, uklidňující a radostné.

FOTO: Zázrak pohledu vzhůru

Cvičení: milující domov a propojení v rodině, domácí „lov fotografií“

Toto cvičení můžete praktikovat sami i v rodině. Než začnete: Najděte si klidné místo k sezení někde u sebe doma. Zůstaňte několik minut v klidu a potichu. Možná budete chtít zavřít oči nebo jednoduše sklopit pohled a soustředit se na podlahu. To vám pomůže uklidnit vaši mysl. Zkuste si představit, že všechno u sebe doma vidíte úplně poprvé jako malé dítě. Použijte své oči k tomu, abyste oceňovali a byli vděčnější za to, co máte.

Projděte si v klidu a všímavě svůj byt, dům, klidně zahrňte do všímavé prohlídky i terasu nebo zahradu. Zaznamenejte 5 fotografií toho, co ve vás vyvolává pocit lásky. Pokud žijete sami, udělejte si cvičení pro sebe, pokud žijete s partnerem nebo s rodinou, může se zapojit každý z členů a následně můžete své fotografie sdílet, diskutovat o nich, navnímat jejich prostřednictvím jeden druhého a strávit společný čas.

Udělejte si z focení zábavu a obměňujte „úkoly“: další může být například hledání a zaznamenávání světla a stínů ve vašem domově nebo hledání a zaznamenávání určité barvy a tak dále. Můžete tak započít pravidelný domácí „lov fotografií“ (photo‑hunt); vizuální hru, která vám pomůže navšímat váš domov, sebe sama i jeden druhého.

Držte se počtu fotografií: pokaždé každý udělá nejvíce pět. Nepromazáváme! Skutečně pouze pět cvaků. Další fází „lovu“ může být vizuální vyjádření jednotlivých elementů všímavé fotografie. Co pro vás znamená klid, zvědavost, kreativita, propojení, odvaha, soucit, oslava, odpočinek, srdce, lidskost… Vyjádřete každý z elementů jednou fotografií v rámci vašeho domova.

FOTO: Struktura. Vlny života na zmačkaném prostěradle

Kultivace sebe‑soucitu

Jak mohu sám/sama sobě vizuálně vyjádřit náklonnost a přijetí? Jak mohu být soucitnější k ostatním? Vytvořte jednu fotografii sebe sama, která vyjadřuje lásku a dobrotu. Na fotografii nemusí být váš obličej – buďte kreativní, zkuste se sami na sebe podívat „jinak“, dopřejte si čas a nechte svou mysl plynout.

Zkuste to dělat každý den po určitou dobu, měsíc nebo dva. Můžete si vyčlenit chvilku ráno nebo navečer, spojit toto zachycení sebe sama s procházkou v přírodě nebo s nějakou běžnou činností. Můžete zkusit se na sebe dívat v zrcadle, můžete sami sebe pohladit, můžete sami sebe pochválit za to, co se vám v posledních dnech povedlo.

Všímejte si, co se po určité době změnilo na vašem postoji k vám samým i k druhým. Že je někdy těžké, abyste viděli sami sebe v dobrém světle a prostřednictvím milujícího objektivu? Pamatujte, že v těchto dnech trénujete svůj soucit nejvíce, a nevzdávejte to! Použijte svůj zrak a vizuální vnímání ke skutečnému dívání se a vnímání lidí kolem vás.

Spojte se prostřednictvím fotografie s lidmi ve svém životě. S láskou a soucitem. Vyberte si někoho, koho znáte, a dívejte se na něj, jako byste ho/ji viděli poprvé. Vytvořte tři fotografie – nemusí to být jejich tváře. Podívejte se na ně kreativně. Jaký je jejich příběh? Můžete si o fotografiích společně popovídat, můžete si prohodit role toho, kdo se dívá, a toho, kdo fotí.

FOTO: Přijetí křehkosti v bezpečí dlaně

Vizuální meditace během všedního dne a navšímání pracovního místa

Toto cvičení vám umožní dělat během vašeho pracovního dne pravidelné přestávky a zároveň plně vnímat prostředí, ve kterém trávíte velkou část života. Zkuste ke cvičení přistupovat s pokorou a otevřenou myslí a možná budete překvapeni, co všechno vám přinese.

  • Během dne si dělejte pravidelné přestávky, kdy se posadíte se vzpřímenými zády pohodlně na okraj židle, ruce si položte nad kolena a na chvilku zavřete oči. Přirozeně dýchejte, proveďte přibližně 10 dechů a otevřete oči.
  • Pomalu a pozorně se nejprve podívejte na své ruce a pomalu se rozhlédněte kolem sebe. Podívejte se nalevo, napravo, prohlédněte si svůj pracovní stůl i místnost, ve které sedíte. Zkuste se zaměřit na světlo, podívat se z okna, vnímat detaily.
  • Pokud přicházejí myšlenky, zkuste je přijmout, bez jakéhokoli hodnocení a poté vraťte pozornost zpátky k vizuálnímu vnímání. Zkuste se při pohledu z okna zaměřit na to, co je napravo, nalevo, blízko, v dálce, zkuste navnímat pohyb a barvy.
  • Zkuste se na místo, kde pracujete, podívat jinak, jako byste ho viděli poprvé, a poté zaznamenejte pokaždé jednu fotografii toho, co k vám přirozeně v podobě „obrázku“ přijde. Aplikujte princip neusilování, plynutí, zapojení intuice a zvědavosti.

Co o vás vaše pracovní místo říká? Jaký váš příběh vypráví? Co vám sděluje? Jednou za určitou dobu si fotografie projděte a vnímejte své pocity z nich. Co vám říkají? Jakou reflexi vám poskytují? Mění se nějak váš vztah k místu, kde pracujete?

FOTO: Noha na pracovní židli

Cvičení „pečující ruce“ pro zvýšení sebe‑laskavosti a propojení se svým srdcem

Můžete prostřednictvím všímavosti ke svým rukám vyzkoušet celou meditaci rozvíjení laskavosti, přátelství a soucitu k sobě, kterou jsme pro vás připravili.

Podívejte se na své ruce jako poprvé. Co o vás říkají? Jaký příběh vyprávějí, co chtějí sdělit? Přemýšlejte o tom, co všechno děláte rukama. Kdy jste si naposledy své ruce důkladně prohlédli? Koho se svýma rukama dotýkáte?

Pořiďte tři všímavé fotografie své ruky. Pokud zvládnete držet mobil i druhou rukou, můžete ruce vystřídat a navšímat, jestli jsou mezi nimi nějaké rozdílné detaily – prstýnek, jizva, struktura čar, vzpomínky, příběhy… Dejte si závazek, že dnes uděláte svýma rukama něco pozitivního. Může to být péče pro sebe, péče o někoho jiného nebo péče pro svět. Vytvořte fotografii, která to zdokumentuje.

FOTO: Držím tě


Vyzkoušejte na sobě

Spojte se a sdílejte s ostatními!

  • Inspirujte a povzbuzujte ostatní sdílením svých fotografií. Spojte se se svou rodinou a přáteli a sdílejte s nimi své nápady a postřehy.
  • Prosím, sdílejte také s námi! Moc rádi vaše fotografie uvidíme. Můžete nás označit @mindfulphotography.cz.
  • Nebo to udělat prostřednictvím hashtagu #preramujsvenyni #vsimavafotografie #mindfulphotographycz.
  • Nebo nám můžete vaše fotografie, které byste chtěli sdílet, poslat na ivana@mindfulphotography.cz. Každý váš snímek je pro nás důležitý! Děkujeme.

Články k poslechu

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

Puberta online

Co trápí generaci přezdívanou někdy sněhové vločky? Nemají možnost úniku.

16 min

Úzkost jako rádce

Když se k hledání smyslu života postavíme čelem, zmírní se i naše úzkost.

9 min

Příliš mnoho mužů

Stydím se za počet svých sexuálních partnerů. Jak se s tím vypořádat?

9 min

Výčitkář

Budí ve vás pocity viny a současně dojem potřebnosti. Co je za tím?

17 min

28. 3. 2023

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.