Výchova bez ponižování

Děti nepotřebují peskovat. Nechovejte se k nim jako dozorci, ale jako průvodci.

12:47
Jana Šulistová

Jana Šulistová
Publicistka

23. 1. 2024

Těší mě, že už nemusím nikoho vychovávat – ani psa jsem si znovu nepořídila. Jsem totiž totálně nepedagogický typ. Mám sice trpělivost na rozmotávání klubíček a titěrné ruční práce, ale klid a rozvaha při stém opakování téhož mi prostě chybí.

Po zákrutech každého dospěláckého psychotématu, o kterém píšu, nakonec vždycky dojdu ke kořenům v dětství. Téměř všechno, co nás těší i trápí, prostě začíná v rukách rodičů. Pokud jsou vlídné, milující, respektující, tvořivé a zároveň schopné poskytnout oporu nezraňujících hranic, máme start do života náramně ulehčený. I s překážkami si většinou umíme poradit laskavě, kreativně a s nadějí, že všechno dobře dopadne.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Rozchod po terapii

Váš blízký „našel sám sebe“ a pro vás už v jeho životě není místo. Ani …

13 min

Neodolatelný průšvih

Víte, že vztah nikam nevede. Nebyl to první rozchod. Něco vás ale pořád táhne zpátky.

12 min

Konec strategie

V životě často padáme do jam, které jsme si vykopali sami. Jak z toho ven?

13 min

Můžu si za to?

Když okolí soustavně narušuje naše hranice, ztrácíme představu, co je normální.

12 min

Snažte se méně

Když se chce, všechno jde? Ne tak docela. Záleží na tom, co nás pohání.

11 min

23. 1. 2024

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.