Říká se, že jaký máme vztah s matkou, takový máme vztah sami k sobě. Že je naše životní spokojenost ovlivněna přijetím či nepřijetím matky takové, jaká je. Jaké cesty k takovému přijetí vedou?
Ve vztahu mezi matkou a dcerou předpokládáme lásku, přijetí a pocit bezpečí. Velmi často je však přítomna také žárlivost, nezdravá závislost, či dokonce nenávist. Vztah matky a dcery je složitý pletenec plný předsudků, starých křivd a pocitů viny. Je těžké určit, kde tento řetězec končí a kde začíná. Každá matka byla i dcerou, mnohé dcery se následně staly matkami. Téměř každá by mohla vyprávět příběh z obou stran. A bez ohledu na to, jaký vztah mezi sebou mají, něco mají vždy společného.