Sigmund Freud postavil celou svou teorii na konceptu libida, dle kterého je primárním cílem všech lidí dosahování slasti a vyhýbání se utrpení a bolesti, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. V průběhu své praxe si však všiml, že někteří lidé se tímto principem neřídí. Ve výsledku se mnohdy neřídí ani principem reality a jejich chování je namířeno proti nim samotným v různých podobách. V sexuální oblasti jsou tyto tendence označovány jako masochistické; aby Freud odlišil způsoby, kterými si lidé vědomě či nevědomě způsobují utrpení, ale netýkají se sexuálních praktik, zavedl pojem „morální masochismus“. Jde o sebezapření ve prospěch druhých spojené s tím, že tímto chováním sleduji vyšší dobro – buď mé vlastní, nebo celé společnosti. Toto chování však v reálu často nekoresponduje s logickým uvažováním.