Foto: Thinkstock.com
odemčené

Život po životě

Ve vysvětlování prožitků blízké smrti je na tom věda dost špatně, ale pavěda ještě hůř.

Cyril Höschl

Cyril Höschl
Psychiatr a pedagog

2. 11. 2012

Četla jsem Vaše články na psychologie.cz a připadaly mi celkem zajímavé. Nedávno jsem četla knihu, kde se pojednává o vstání z těla při stavu klinické smrti u pacienta. Šlo o „prožitky blízké smrti“, kdy pacienti, co se ocitli mezi životem a smrtí, popisují, jak opustili svoje tělo a pozorovali scénu svého oživování, jako by se dívali na film. Tak se Vás ptám, zda jste něco takového někdy s někým prožil, a když ne, tak alespoň, kdybyste mohl vyjádřit svůj názor k tomuto článku. Moc děkuji, s pozdravem Fořtová.

Odpovídá psychiatr Cyril Höschl: Prožitky blízké smrti (Near Death Experience, NDE) jsou dnes již ustálený termín pro popis zvláštního prožívání na hranici života a smrti. Téma zpopularizoval zejména Raymond Moody, když v roce 1975 vydal knihu Život po životě, popisující dojmy zemřelých, již se po klinické smrti „vrátili“ do světa živých.

Mezi tyto prožitky patří zejména pocit opuštění vlastního těla a jeho pozorování zvenčí (autoskopie), pocity létání (levitace), pocit cesty tunelem ke světlu či k nějaké bráně, výrazné vnímání jasného světla, scény ze života jako film apod.

Sám jsem to naštěstí dosud neprožil, ale mluvil jsem s několika lidmi, kteří mi to líčili. Rovněž moje dcera, anestezioložka a záchranářka, se s tím několikrát ve své práci setkala a byly to popisy velice pozoruhodné (pacient prakticky v klinické smrti po intenzívní resuscitaci oživl a k překvapení lékařů znal skutečnosti, jež se na sále odehrály v době, kdy byl objektivně „mrtev“).

U těchto lidí někdy potom mizí strach ze smrti, neboť je považována za začátek nějaké jiné existence. NDE někdy může být nepříjemná, spojená se strachem, ale je zajímavé, že u dětí je prakticky ve všech případech klidná, příjemná a beze strachu.

Darujte předplatné

Koupit

Odpůrci vytýkají Moodymu jistou senzacechtivost, neboť už sám název je podle nich zavádějící: jde o zkušenost životní, nikoli posmrtnou.

Podle ateistických vědeckých představ jde totiž o změněné stavy vědomí vyvolané

  • hypoxií po zástavě srdce (to lze vyvolat i experimentálně)
  • vlivem farmak (anestezie)
  • senzorické deprivace (odstřižení od podnětů)
  • hyperventilace (tak se vyvolávají změněné stavy vědomí při holotropním dýchání)
  • drážděním angulárního závitu mozku, jenž je součástí temenního laloku a leží na horní hranici laloku spánkového, aj.

Důležitým argumentem je, že když ztráta životních funkcí trvá déle, tak už nikdy nelze s vědomím (duší) zesnulého navázat jakýkoli kontakt, pomineme‑li spiritistické seance, jejichž výsledky jsou zčásti podvody a zčásti psychopatologií zúčastněných.

Takže otázka dnes už nezní, zda se popisy NDE zakládají na pravdě, nýbrž jak je interpretovat. V tom smyslu je na tom sice věda dost špatně, ale pavěda ještě hůř. Ostatní je věcí víry.

Text vyšel v týdeníku Reflex.

Články k poslechu

Dopis mámě

Odpustit nedokážu. Pocity se zdají příliš těžké. Co vlastně cítím?

13 min

Vyšumělý vztah

Může se partner změnit? Ptejte se, jestli chcete zůstat, i když to neudělá.

13 min

Bývalé lásky

Nejste první, s kým se milovali. Jak se vyrovnat s partnerovou minulostí?

11 min

IQ není všechno

Máte pocit, že nejste dost chytří, a proto nezapadáte? Místo v životě si budujeme jinak.

14 min

Náprava vztahových vzorců

Jak se vymanit z vývojového uvíznutí a odložit zátěž minulosti?

14 min

2. 11. 2012

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.