Naše audiobooky
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Život po životě

Ve vysvětlování prožitků blízké smrti je na tom věda dost špatně, ale pavěda ještě hůř.

Cyril Höschl

Cyril Höschl
Psychiatr a pedagog

2. 11. 2012

Četla jsem Vaše články na psychologie.cz a připadaly mi celkem zajímavé. Nedávno jsem četla knihu, kde se pojednává o vstání z těla při stavu klinické smrti u pacienta. Šlo o „prožitky blízké smrti“, kdy pacienti, co se ocitli mezi životem a smrtí, popisují, jak opustili svoje tělo a pozorovali scénu svého oživování, jako by se dívali na film. Tak se Vás ptám, zda jste něco takového někdy s někým prožil, a když ne, tak alespoň, kdybyste mohl vyjádřit svůj názor k tomuto článku. Moc děkuji, s pozdravem Fořtová.

Odpovídá psychiatr Cyril Höschl: Prožitky blízké smrti (Near Death Experience, NDE) jsou dnes již ustálený termín pro popis zvláštního prožívání na hranici života a smrti. Téma zpopularizoval zejména Raymond Moody, když v roce 1975 vydal knihu Život po životě, popisující dojmy zemřelých, již se po klinické smrti „vrátili“ do světa živých.

Mezi tyto prožitky patří zejména pocit opuštění vlastního těla a jeho pozorování zvenčí (autoskopie), pocity létání (levitace), pocit cesty tunelem ke světlu či k nějaké bráně, výrazné vnímání jasného světla, scény ze života jako film apod.

Sám jsem to naštěstí dosud neprožil, ale mluvil jsem s několika lidmi, kteří mi to líčili. Rovněž moje dcera, anestezioložka a záchranářka, se s tím několikrát ve své práci setkala a byly to popisy velice pozoruhodné (pacient prakticky v klinické smrti po intenzívní resuscitaci oživl a k překvapení lékařů znal skutečnosti, jež se na sále odehrály v době, kdy byl objektivně „mrtev“).

U těchto lidí někdy potom mizí strach ze smrti, neboť je považována za začátek nějaké jiné existence. NDE někdy může být nepříjemná, spojená se strachem, ale je zajímavé, že u dětí je prakticky ve všech případech klidná, příjemná a beze strachu.

Odpůrci vytýkají Moodymu jistou senzacechtivost, neboť už sám název je podle nich zavádějící: jde o zkušenost životní, nikoli posmrtnou.

Podle ateistických vědeckých představ jde totiž o změněné stavy vědomí vyvolané

  • hypoxií po zástavě srdce (to lze vyvolat i experimentálně)
  • vlivem farmak (anestezie)
  • senzorické deprivace (odstřižení od podnětů)
  • hyperventilace (tak se vyvolávají změněné stavy vědomí při holotropním dýchání)
  • drážděním angulárního závitu mozku, jenž je součástí temenního laloku a leží na horní hranici laloku spánkového, aj.

Důležitým argumentem je, že když ztráta životních funkcí trvá déle, tak už nikdy nelze s vědomím (duší) zesnulého navázat jakýkoli kontakt, pomineme‑li spiritistické seance, jejichž výsledky jsou zčásti podvody a zčásti psychopatologií zúčastněných.

Takže otázka dnes už nezní, zda se popisy NDE zakládají na pravdě, nýbrž jak je interpretovat. V tom smyslu je na tom sice věda dost špatně, ale pavěda ještě hůř. Ostatní je věcí víry.

Text vyšel v týdeníku Reflex.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu – rovnou nás podpořit a připojit se, nebo jen zdarma dostávat naše newslettery.

Přístup ke všemu:

Koupit předplatné

Články k poslechu

Laskavé hranice

Neopouštějme sami sebe jen proto, abychom se zavděčili druhým.

15 min

Anatomie štěstí

Z čeho se štěstí skládá a jak ho dosáhnout?

9 min

Opakující se sny

Naše podvědomí umí tvořit hotové seriály. Co se nám tím snaží říct?

18 min

Hněv nám ukazuje směr

Životní síla a radost se rodí z poznání vlastních potřeb a jejich naplňování.

14 min

Mít děti není povinnost

Co mi pomůže přijmout své rozhodnutí a najít klid v duši?

14 min

2. 11. 2012

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.