Foto: Thinkstock.com
odemčené

Znovu se najít s mámou

Přestala jsem bojovat s tím, že jsem v mnoha ohledech stejná jako máma. A náš vztah se zlepšil.

Můj vztah s mámou byl velmi dlouho velmi komplikovaný. A po všech těch letech bojů, italských hádek, šarvátek, výčitek, zatracování, nemluvení apod. se vztah přerodil v poměrné poklidno a smíření. Občas to ještě zajiskří, ale v podstatě už víme obě, jak na to.

Ráda bych se s vámi podělila o to, k čemu jsem časem dospěla a co mi pomohlo potkat se zase se svou mámou. A vše vychází z toho, co mám skutečně odžité.

Jen na okraj: moje doporučení samozřejmě není univerzální a není pro děti matek alkoholiček, drogově závislých, tyranek a jinak patologicky zdeformovaných matek – tam jistě pomůže odborník.

Neexistuje „škola rodičovství“

V roce 1970, kdy jsem se narodila, byla literární a mediální osvěta na téma rodičovství natolik omezená, že naše mámy nás prostě měly a vychovávaly instinktivně, na základě rad svých matek a často také metodou pokus/omyl.

Nečetly toho tolik o svých frustracích, strachu, o tom, jak se bránit svému neštěstí, a tak to vše do nás vlévaly. A přesto (anebo právě proto) nás vychovávaly s tím nejlepším vědomím a dávaly nám lásku, kterou nám byly schopny dát.

Bylo to její rozhodnutí přivést mě na svět. Nejsem jí ničím povinována. Toto zjištění mi pomohlo se k ní vrátit. Protože nemusím, ale chci.

Mám v sobě část z ní – je to do mě vtisknuté

Tohle byla moje noční můra. Dlouho jsem se prostě nemohla smířit s tím, že jsem jako ona, že reaguji stejně ve stejných situacích, jsem tvrdá, nesmlouvavá až panovačná. Bojovala jsem proti tomu – a stále se to vracelo.

A tak jsem to nakonec přijala – je to součást mojí přirozenosti. Udělala jsem si z toho všeho svého „vnitřního tygra‑obranáře“.

A ejhle – najednou to začalo fungovat. Začala jsem se s tím smiřovat a tím víc jsem se začala smiřovat se sebou a tedy i s ní. A jak se vše začalo uvolňovat, najednou jsem začala vidět i tu její krásnou a hlubokou lidskou stránku, protože tu mám v sobě taky a i tu do mě vtiskla ona. A tak jsem postupem času přijala sama sebe a s tím (více méně) i ji.

Nejsem jí ničím povinována

Mámy očekávají. Mámy používají věty jako „Měla bys toto a tamto“ ve snaze zhmotnit si v nás svoje sny. Mámy často začínají větu slovy: „Tolik jsem toho pro tebe obětovala, a ty…“

Ale jakkoliv tvrdě to zní, bylo to její rozhodnutí přivést mě na svět. Nejsem jí ničím povinována. Toto zjištění mi velmi pomohlo přestřihnout pomyslnou pupeční šňůru – a zároveň se k ní vrátit. Protože nemusím, ale chci. A dělám to moc ráda.

Pokud jste již sami rodiči, zkuste se na mámu podívat skrze svoje zkušenosti s výchovou vašich dětí.

Mámu mám jenom jednu

Porodila mě – tedy chtěla mě. A ať je jakákoliv, neodpovídá mým představám ideální mámy, ať mi ublížila a já ublížila jí – je to moje máma a já její dcera. Máme se, jsme tu jedna pro druhou.

Zkuste se na ni podívat skrze svoje zkušenosti s výchovou

Pokud jste již sami rodiči, zkuste se na mámu podívat skrze svoje zkušenosti s výchovou vašich dětí. Možná najednou uvidíte některé její chování jinak, najednou pochopíte, proč to kdy dělala i říkala. A především – v podstatě svoje děti vychováváte správně a velmi je milujete – a to vám také dala ona.

Najděte si dobrého průvodce svou vnitřní nepohodou

Mám na mysli dobrou psycholožku či psychologa, se kterým si sednete (nebudete se přeci svěřovat někomu, s kým chemie nefunguje). Může vám velmi pomoci.

Mluvte s ní

Jste ženy, to je to, co opravdu umíte. Počítejte s tím, že to bude trvat dlouho. Vzduchem bude létat spousta emocí. Poteče mnoho slz. Budou se vytahovat kostlivci ze skříní a zase tam vracet. A to všechno znovu a na přeskáčku. A i když z toho budete velmi a velmi unavené a nebude to mít dobrý konec – zkusily jste to.

A nebo – a to vám opravdu přeji – se se svojí mámou zase najdete.

Závěrem snad nejdůležitější – nikdy bych to celé nezvládla, kdyby ona také nechtěla, kdyby také ona nebyla nápomocna. I když mi občas nerozuměla a nechápala v podstatě, proč říkám a dělám to či ono, měla velkou trpělivost. A i za to ji mám moc ráda.

Využívejte celý web.

Předplatné

Chcete se i vy podělit o své zkušenosti či myšlenky formou článku? Napište nám na mail redakce@psychologie.cz

Články k poslechu

Opravdové setkání

Když odložíme masky a krunýře, můžeme s druhým skutečně být. I se sebou.

13 min

Imperativ odvahy

Život po nás chce, abychom šli stále dál a nepřestávali být otevření změně.

19 min

Péče o zlomené srdce

Klíčem je ochota být se svými emocemi. Ukázat si, že já se neopustím.

11 min

Reklamace dětství

Jak mají rodiče reagovat, když jim dospělé děti vyčítají, co udělali špatně?

10 min

Když dospělé dítě řekne dost

Někdy je nutné projít obdobím odcizení, abychom si k sobě opět našli cestu.

15 min

30. 8. 2013

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.