9. 2. 2023
Do e-mailové schránky mi přišel anketní dotaz od Honzy Majera: Jak sami o sebe pečujete vy, odborníci na duši? Inu, dřív jsem prostě vždycky úplně unavená jednou za čas odjela na dovolenou někam, kde nejsou lidi, kde je zima a prší. A týden, dva i čtyři jsem chodila po přírodě. Nechala jsem vnitřní oheň vyhořet málem na poslední uhlíky a pak jsem na něj přihodila naráz celou hromadu větví. Teď, ve fázi mámy maličkých dětí, je mnohem víc potřeba přikládat postupně. Po malých větvičkách. Je to úplně jiné hospodaření.
Když na psychoterapeutickém výcviku přišla řeč na to, kdo jak odpočívá a jak se o sebe staráme, hodně jsme si povídali o tom, jak to kdo měl s odpočinkem doma. Co bylo v našich rodinách zvykem. Jak o sebe pečovali naši rodiče: Byli hákliví na své pohodlí, nebo žili podle hesla tělo má jít do hrobu zhuntovaný? Dovolili si nedělat nic produktivního, nebo se i z každé dovolené vraceli uhonění a zmožení?
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné