Internetové sociální sítě jsou rychle se rozvíjející oblastí. Roste jejich počet, roste počet jejich uživatelů a roste i počet výzkumů, které se jimi zabývají. Pozadu nezůstávají ani psychologové.

Jeden z takových výzkumů pochází od týmu psychologů, jehož součástí byl i Sam Gosling. O něm už na Psychologii.cz byla řeč v článku Špehování jako náplň práce.

Psychologové se zabývali otázkou, zda lidé na Facebooku ukazují svoji idealizovanou virtuální identitu, nebo se zde projevují stejně jako ve svém běžném každodenním životě.

Facebook totiž nabízí ideální příležitost, jak se stylizovat do různých rolí a svůj profil vyšperkovat do podoby, která vyhovuje naší představě o sobě.

Ale neděláme to! „Lidé, kteří jsou extroverti a mají hodně přátel v reálném životě, mají hodně přátel i na Facebooku. Lidé mající hodně zájmů v offline světě, je mají i online,“ říká Gosling.

Stále častěji se stává, že si náš potenciální zaměstnavatel proklepne náš profil na Facebooku. Informace ze sociálních sítí jsou zajímavé i pro marketingové pracovníky. Mohou si však na základě našeho online života udělat přesný obrázek o nás samých?

Další výzkum vedený Goslingem ukázal, že to možné je. Pozorovatelé vašeho profilu na Facebooku si poměrně  dobře vedou při zjišťování extroverze a otevřenosti novým zkušenostem. O něco hůře jim jde zjišťování vaší svědomitosti a přívětivosti. Co naopak z profilu nepoznají, je vaše emocionální stabilita.

Tak, jak se chováme na Facebooku, se chováme i ve svém každodenním životě. Přesněji řečeno: z našeho profilu na Facebooku může cizí člověk bez hlubokých psychologických znalostí poznat, zda jsme extroverti nebo introverti, zda jsme otevření novým zkušenostem, jestli jsme zvídaví, tvořiví a nekonvenční.

Jak se stát přitažlivým?

Další výzkumy naznačují, že to, jak nás druzí lidé vnímají, můžeme ovlivnit. Stačí si Facebookové kamarády dobře protřídit.

Dunbarovo číslo

Dunbarovo číslo je teoretické omezení počtu lidí, s nimiž je jedinec schopen udržovat stálé sociální vztahy. Koncept navrhl britský antropolog a primatolog Robin Dunbar. Podle něj se tento limit pohybuje mezi 100 a 230, obvykle se uvádí hodnota 150. Wikipedia

Naše přitažlivost a důvěryhodnost totiž roste, když nám přátelé na naší „zdi“ nechávají lichotivé vzkazy a v profilu přitom mají atraktivní fotku. Máte‑li své kamarády opravdu rádi, zajděte tedy za stylistou a fotografem.

Počet přátel je další možnost, jak se zatraktivnit, anebo naopak svoji přitažlivost snížit. Antropolog Robin Dunbar se domnívá, že každý člověk je schopný udržovat zhruba 150 relativně stálých sociálních vztahů (viz rámeček).

K podobnému závěru dospěl i profesor Joseph Walter se svými studenty: 150 je ideální počet přátel na Facebooku, které bychom měli mít, pokud chceme, aby nás ostatní vnímali jako atraktivního jedince. Počet pod 100 a nad 300 přátel naši atraktivitu sráží.

Co na Facebooku děláme a co nám to přináší?

Tuto otázku si položil psycholog Adam Joinson z University of Bath. Faktorovou analýzou výpovědí získaných od uživatelů Facebooku dospěl k sedmi oblastem. Prvních pět nepřekvapí:

• snažíme se spojit se zapomenutými kamarády a udržet si ty stávající
• domlouváme se na různých offline akcích
• prohlížíme fotky
• využíváme různé aplikace a hry
• píšeme „statusy“

Zajímavější jsou další dvě aktivity:

• zjišťujeme informace o lidech, které jsme potkali během dne
• prohlížíme profily lidí, které neznáme, vyhledáváme zcela nové kontakty

Velmi zajímavé je také zjištění, že lidé, kteří často hrají hry, vyplňují kvízy a využívají různé aplikace, mívají méně přátel. Na Facebooku ale zároveň tráví více času. Ti, co ho využívají, aby „zůstali v kontaktu“, se zase na Facebook častěji vrací.

Získejte sociální kapitál

Sociální kapitál je souhrn všech skutečných nebo potenciálních zdrojů, které člověk získává prostřednictvím sítě sociálních vazeb a členstvím v různých sociálních skupinách. Přináší nám tedy aktivní přítomnost na Facebooku praktické zvýhodnění v běžném životě?

Ano. Lidé s vysokým sociálním kapitálem se těší lepšímu zdraví, lépe dosahují svých cílů, mívají vyšší socio‑ekonomický status. Intenzivní používání Facebooku přispívá k budování sociálního kapitálu.

Prokazuje to studie vědců z Michiganské státní univerzity, které se zúčastnili studenti univerzity. Na Facebooku získaný sociální kapitál mohou studenti efektivně využít při hledání práce, stáží apod.

Nad některými výsledky výzkumů si asi řeknete, že jste to už přeci dávno věděli. Ale to už je úděl psychologických výzkumů, že často vypadají jako pouhé potvrzení známých faktů.

Zdroje:

• Tong, S. T., Van Der Heide, B., Langwell, L. & Walther, J.B. (2008). Too Much of a Good Thing? The Relationship Between Number of Friends and Interpersonal Impressions on Facebook. Journal of Computer‑Mediated Communication, 13, 531–549.
• Walther, J.B., Van Der Heide, B., Sang‑Yeon, K., Westerman, D. & Tong, S. T. (2008). The Role of Friends’ Appearance and Behavior on Evaluations of Individuals on Facebook: Are We Known by the Company We Keep? Human Communication Research, 34, 28–49.
• Back, M., Stopfer, J., Vazire, S., Gaddis, S., Schmukle, S., Egloff, B., & Gosling, S. D. (2010). Facebook profiles reflect actual personality not self‑idealization. Psychological Science, 21, 372 374.
• Joinson, A.N. (2008). Looking at, looking up or keeping up with people?: motives and use of facebook, Proceeding of the twenty‑sixth annual SIGCHI conference on Human factors in computing systems, April 05–10, 2008, Florence, Italy [doi>10.1145/1357054.1357213]
• Ellison, N. B., Steinfield, C. & Lampe, C.. (2007). The Benefits of Facebook ‘‘Friends:’’ Social Capital and College Students’ Use of Online Social Network Sites. Journal of Computer‑Mediated Communication, 12, 1143–1168