Ve spoustě článků najdete rady typu „přijměte zodpovědnost za své pocity“, „žijte svůj život, ne život ostatních“. Zní to jednoduše, ovšem jen pochopit, co to znamená pro náš konkrétní život, obnáší pěkný kus práce. A další nastává, když začneme dělat kroky k „vlastnímu“ životu a hledat rovnováhu mezi potřebami a pocity svými a potřebami a pocity ostatních – zejména těch, u nichž se cítíme nějak vázáni zodpovědností: dětí, partnerů, rodičů i dalších příbuzných.