Ilustrace: Nick Alm

Citoví hypochondři

Emoce jsou skvělý průvodce. Můžeme jim ale vždycky věřit? Položte si dvě důležité otázky.

Iveta Vitková

Iveta Vitková
Kouč, lektor

2. 5. 2017

Naše emoce jsou vždycky skutečné. Ale opravdu odrážejí náš vlastní aktuální život? Nenechali jsme se jen vtáhnout vlnou prožívání někoho jiného, dokonce i smyšleného příběhu?

Když jsem poprvé četla článek Bez slitování, velmi rychle jsem vklouzla do příběhu čtenářky a uvědomila si, jak některá její slova důrazně oslovují tu část mne, která je asi dosud zraněná a slabá. Ano, také znám pocit, že jsem na obtíž a nedostatečně výkonná. Jenomže pak mne napadlo, že si vůbec nejsem jistá, jestli je to opravdu můj aktuální stav, nebo jen vzpomínka a sugesce posílená čtivostí a dynamikou článku.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Křehkost ve vztazích

Problém není vždycky ve vás. Naučte se rozeznat, kdy má smysl na vztahu pracovat.

10 min

Ta malá ve mně

Dnes jsem dospělá, mám podporu. Zkouším se vcítit do svého zraněného já.

13 min

Úzkost je chytrá

Pomáhá nám vyhnout se nebezpečí. Nestyďme se za ni – udělejme si z ní spojence.

13 min

Hranice medicíny

Podle lékařů vám nic není, vy se přesto cítíte špatně. Co pomůže?

9 min

Smysluplná změna

Bojíte se, že uděláte špatné rozhodnutí, takže raději neděláte nic?

8 min

2. 5. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.