Ilustrace: Nick Alm

Citoví hypochondři

Emoce jsou skvělý průvodce. Můžeme jim ale vždycky věřit? Položte si dvě důležité otázky.

Iveta Vitková

Iveta Vitková
Kouč, lektor

2. 5. 2017

Naše emoce jsou vždycky skutečné. Ale opravdu odrážejí náš vlastní aktuální život? Nenechali jsme se jen vtáhnout vlnou prožívání někoho jiného, dokonce i smyšleného příběhu?

Když jsem poprvé četla článek Bez slitování, velmi rychle jsem vklouzla do příběhu čtenářky a uvědomila si, jak některá její slova důrazně oslovují tu část mne, která je asi dosud zraněná a slabá. Ano, také znám pocit, že jsem na obtíž a nedostatečně výkonná. Jenomže pak mne napadlo, že si vůbec nejsem jistá, jestli je to opravdu můj aktuální stav, nebo jen vzpomínka a sugesce posílená čtivostí a dynamikou článku.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Z pacientky terapeutkou

Vysoká citlivost se ukázala jako dobrý průvodce. Díky ní pomáhám dalším lidem.

8 min

Posilování vnitřního dospělého

Nedokonalost je normální. Učme se pracovat s chybami bez pocitu selhání.

13 min

Vděčnýma očima

I v těžkých dobách můžeme cítit vděčnost. Právě tehdy ji potřebujeme nejvíc.

13 min

Vztahová bolest

Láska v nás mnohdy oživuje stará zranění. Jak si nepokazit slibný nový vztah?

9 min

Nesmím být sobec

Tento postoj svazuje mnohé z nás. A nejvíc tíží ty, kteří jsou přirozeně nejohleduplnější.

16 min

2. 5. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.