Sedíte u večeře. Váš sourozenec, sedící naproti vám, hodí přes stůl jablko. Vy je pohodlně chytnete oběma rukama dříve, než vás zasáhne do nosu. Zafungovala tak dokonale souhra mezi „viděním“ a cílesměrným pohybem.
Holandský badatel Hemke van Doorn si položil otázku: Které složky vidění se na procesu účastní? Dospěl k tomu, že máme dva na sobě nezávislé typy vidění, které však spolu velmi účinně a úspěšně spolupracují.
Podle jeho hypotézy jeden zrakový systém zaznamenává s fotografickou přesností to, co vidíme, zatímco druhý zaznamenává pohyby na pozadí. Oba systémy jsou podle jeho názoru zcela oddělené.
Systém tyčinek na sítnici není tedy podle van Doorna jednotný, některé z tyčinek mají schopnost sledovat pozadí a jiné „načasování“ pohybu před touto kulisou.
Klasickou ukázkou odlišnosti obou systémů je známá optická iluze, jež spočívá v přidání uzavírajících nebo otevírajících se šipek na konci stejně dlouhé úsečky:
Mohlo by vás zajímat
Pomoc pro citlivé
Vysoce citliví se potřebují naučit, jak o svůj jemně vyladěný organismus dobře pečovat.
Přečíst článekPokud je pokusná osoba požádána, aby řekla, která z úseček je kratší, většinou označí tu horní. Když má ale označit délku úsečky vzdáleností mezi palcem a ukazováčkem, rozhoduje správně, že obě jsou stejně dlouhé.
Zrakový systém pro zachycení pohybu je tedy přesnější a vykazuje menší míru chyb než zrakový systém sledující statickou realitu.
Využívejte celý web.
PředplatnéProto také zaznamená letící jablko, jeho velikost, směr pohybu a vyvolá reflexní odpověď rukou, které jablko v pravý okamžik zachytí. Teprve spolupráce obou systémů zajišťuje, aby se tak stalo přesně a účelně.
Druhý systém – ten „fotografický“ – registruje lokalizaci jablka v reálném prostoru a koordinuje další pohybovou aktivitu rukou. Oči se tak zaměřují současně na různé aspekty téhož úkolu.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
