Co mě naučil život s psychopatem

Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den vůbec nekomunikovali.

Psychopat. První vzpomínka, která se mi v souvislosti s tímto pojmem vybaví, je obyčejný vlahý jarní den. Sedím na houpačce a čtu svému budoucímu muži článek v novinách. To je zajímavé, píšou tam, že pro psychopata není zívání nakažlivé jako pro zbytek populace. Chybí mu nějaká centra v mozku a schopnost empatie. Ostatní vnímá jako pouhé objekty. Své oběti.

Aha, reaguje on a dál pokračuje v sekání trávy.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

22. 11. 2016

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.