21. 11. 2016
Miluju vaření. Miluju ho minimálně stejně jako svoji práci. A ti, kdo mě sledují na Facebooku, to vědí, protože neustále vymýšlím nějaké recepty a vylepšení a sdílím své výtvory. Vaření je pro mě synonymem dokonalého odpočinku a seberealizace. Zbavuju se při něm stresu, rozvíjím představivost, kreativitu i intuici, zapojuju všechny smysly, soustředím se tady a teď… Ale jídlo a vaření mě naučily překvapivě mnoho také o životě.
Vaření začínám (a končím) tím, že si uklidím kuchyň. Pokud je nějaký hrnek nebo sklenička ve dřezu, dám je do myčky, pokud najdu v myčce umyté nádobí, vyskládám ho. Zkontroluju, jestli mám dost papírových utěrek, setřu kuchyňskou desku, připravím si příruční nádobu na odpad, nachystám si ingredience a nástroje. Tato příprava zabere jen pár minut, ale je pro mě nesmírně důležitá.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné