Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Co nás nejvíc trápí v posteli?

Muži berou ochladnutí sexuálního života jako příčinu, ženy naopak jako důsledek problémů ve vztahu.

Psychologie.cz

1. 12. 2011

Jaké jsou nejčastější intimní problémy českých manželských párů? Jaké jsou možnosti tyto problémy řešit? Zeptali jsme se šesti psychologů.

Pavel Král: „Nesoulad v sexu řešte hned.“

Nejčastějších problémů v manželském soužití je několik, ale v zásadě se dají shrnout do dvou velkých skupin.

1. Problémy pramenící ze sexuální dysfunkce u jednoho z partnerů, případně u obou. Sexuální dysfunkce jsou poruchy způsobující‚ že člověk není schopen se podílet na sexuálním vztahu tak‚ jak by si přál. Mezi nejčastější sexuální dysfunkce patří

  • nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
  • selhání genitální odpovědi (tj. porucha erekce u mužů a nedostatečná lubrikace u žen)
  • poruchy orgasmu (častěji, ale nikoli výhradně u žen)
  • předčasná ejakulace u mužů.

Všechny tyto poruchy mohou mít příčiny jak somatické, tak psychické, případně může jít o jejich kombinaci.

2. Problémy vyplývající ze sexuálního nesouladu mezi partnery. Ten se může týkat požadavků na frekvenci pohlavního života, na jeho způsob, nespokojenosti v sexuálním životě obecně apod.

Ať už potíže spadají do první či druhé skupiny, jako nejlepší řešení se vždy jeví odborná pomoc. Ta může zahrnovat nejčastěji péči sexuologickou, gynekologickou, urologickou a psychoterapeutickou.

Internet a časopisy jsou plné dobrých rad, jak zmíněné potíže řešit, stejně jako jsou plné mýtů a pověr. Obecně však lze říci, že pokud se jakýkoli problém vyskytne více než jednorázově, je nejlepším řešením vyhledat odbornou pomoc. Můžeme se tak vyvarovat riziku pramenícímu z prodlení a také rozvoji hlubších partnerských problémů.

Profil psychologa, psychoterapeuta a hypnoterapeuta Pavla Krále v katalogu odborníků Psychologie.cz

Milena Nováková: „Psycholog může pomoci prolomit tabu.“

Nejčastěji se setkávám s páry, jež jsou v konfliktu, v rozvodovém řízení nebo primárně řeší jiný problém než v oblasti sexuality. Na druhou stranu, téměř vždy se téma sexuality ukazuje jako velmi důležité: buď celkovým vztahovým problémům předchází, nebo je doprovází či následuje.

Obecně muži či ženy nejčastěji mluví o problémech, které jim působí odlišná míra touhy po intimním kontaktu. Setkala jsem se například s párem, kde partnerovi vyhovovalo milovat se přibližně jednou měsíčně, partnerce téměř každý den.

Od počátku mezi partnery chyběla dostatečná komunikace a v jejich vztahu panoval předsudek, že muži mají vždy vyšší sexuální potřebu než ženy.

Partnerovo odmítání v ní pak vzbuzovalo pocit, že není dostatečně atraktivní, že ho už nepřitahuje a hledala tak cesty, jak partnera „získat zpět“. Její snahy však nevedly ke změně a žena tak začala partnera podezírat, že má milenku.

Začala na něj naléhat otázkami, všechny hovory se točily kolem údajné nevěry, což brzy vedlo k silnému narušení vztahu. Od počátku mezi partnery chyběla dostatečná komunikace a v jejich vztahu panoval předsudek, že muži mají vždy vyšší sexuální potřebu než ženy.

V průběhu společných setkání se partneři učili otevřeně mluvit o svých sexuálních potřebách a přáních, o pocitech, které ve vztahu zažívají. Postupně se snažili hledat takové řešení, které bude vyhovující pro oba.

Páry, které se delší dobu nacházejí v konfliktu, často zmiňují ochladnutí nebo vymizení intimního života jako příznak partnerské krize, který ukazuje na vážnost situace.

To, že spolu partneři přestali sexuálně žít, považují za důležitou informaci o situaci ve vztahu přibližně stejně muži i ženy. Liší se však jejich postoj k příčinám i důsledkům.

Muži obvykle mluví o tom, že i přes jejich snahu se s nimi partnerka odmítá milovat, odmítá jakoukoli fyzickou blízkost, a díky tomu ochládá jejich vztah. Ženy mluví více o tom, že nemají touhu po fyzickém kontaktu, protože vztah je o neustálém napětí a konfliktu.

Ženy obvykle více reagují na konflikty ve vztahu, ustupuje jejich sexuální touha, mají problém s fyzickou blízkostí k partnerovi. Problémy v intimním životě považují spíš za důsledek. Muži berou ochladnutí sexuálního života spíš jako příčinu narušení vztahu.

Téma sexuality ve vztazích vyvstává často také v kontextu těhotenství, zátěže související s péčí o děti, nevěry.

Často pomáhá už jen vytvoření bezpečného prostředí, kde mohou partneři mluvit o čemkoli. Mnohdy se otevřeně mluvit o sexu teprve učí.

Pokud jde o možnosti řešení výše zmíněných problémů, vzhledem ke své specializaci se omezuji spíš na práci na řešení konfliktu mezi partnery: na zlepšení komunikace a na jejich vzájemné otevřenosti, což má obvykle pozitivní vliv i na sexuální problémy.

Často pomáhá už jen vytvoření bezpečného prostředí, kde mohou partneři mluvit o čemkoli. Mnohdy se otevřeně mluvit o sexu teprve učí. Specifické řešení sexuálních problémů však přenechávám povolanějším kolegům, kteří se na toto téma zaměřují.

Profil psycholožky a psychoterapeutky Mileny Novákové v katalogu odborníků Psychologie.cz

Leona Dyrehauge: „Problémy v ložnici napoví, co se děje ve vztahu.“

Je těžké generalizovat a říci, který ze sexuálních problémů manželských párů je nečastější. Jejich podoba často vypovídá o tom, v jakém rozpoložení se nachází jejich manželský vztah sám o sobě.

27. října 2018

Jak zvládnout partnerskou krizi (seminář)

Pavel Rataj

Například může být pár, kde muži zpočátku vztahu velmi imponuje, jak je jeho partnerka temperamentní, vše drží pevně ve svých rukou a má vše pod kontrolou. Vzrušuje ho to, sex je vášnivý.

Postupně se vedle ní ale začne cítit nedoceněný, nemá dostatečný prostor. Při sexu se začne pomalu stahovat do sebe, schovává své pocity a nejistoty. To partnerka vycítí – a už začínají být v začarovaném kruhu nespokojenosti, podrážděnosti a otázek typu „proč už to není, jak to bývalo“.

Takových příkladů by se našlo mnoho. Řešení dle mého názoru spočívá v tom, že se na sexuální problém podíváme právě přes optiku celkového fungování vztahu, začneme rozplétat vztahová nedorozumění a podporujeme komunikaci mezi partnery. Je to trochu běh na dlouhou trať, ale vyplatí se.

Profil psycholožky a psychoterapeutky Leony Dyrehauge v katalogu odborníků Psychologie.cz

Zbyšek Mohaupt: „Párová terapie pomáhá, lidé ale přicházejí pozdě.“

Myslím si, že páry nejvíc řeší rozdílné sexuální potřeby (frekvenci a způsob styku), způsob a míru otevřenosti sexuální komunikace (zda a jak vůbec o sexu spolu mluvit) a také ve velké míře vzájemné odcizování, vyhasínání sexuální touhy (většinou u jednoho z partnerů).

Možnosti změny jsou omezené. Kromě učení se otevřené komunikaci může pomoci propátrání vztahové dynamiky, pojmenování vztahových potřeb a budování nové vztahové intimity, tj. sdílení, důvěry, emoční blízkosti, opory apod.

V zásadě asi nejlépe pomocí párové terapie. Bohužel, páry často přicházejí ve stadiu, kdy už jsou daleko za horizontem možných pozitivních změn.

Profil psychologa, psychoterapeuta, supervizora a lektora Zbyška Mohaupta v katalogu odborníků Psychologie.cz

Aleš Borecký: „Sex nemá být nástrojem k vyjasňování rolí.“

U klientů-párů, se kterými jsem dosud pracoval, byl sex jen jednou z oblastí, kde se odrážejí i jiné problémy vztahu. Také ne všichni jsou ochotni mluvit o svém sexuálním životě otevřeně. Od klientů z individuální terapie zažívám větší otevřenost.

Pracuji tak, že se snažím dozvědět se o partnerském vztahu co nejvíc – jaké myšlenky a pocity v něm partneři zažívají. A sexualita je docela dobře odráží: vztah bývá něčím zaseknutý, sex je pak například formou „ne-dávání“ a odmítání, trestání, uplatňování moci, touhy, frustrování, zaujímání role, prostě nějaký druh komunikace, resp. nekomunikace.

Mluvíme s partnery o tom, co cítí, a hledáme případné paralely v sexualitě. Co kdo hledá, co mu schází a podobně. Pak mohou ze společné práce vznikat nápady, jež jsou posazeny zároveň do vztahového rámce. Partneři se poslouchají, možná po delší době skutečně znovu a nově. Sundavají brýle, kterými druhého viděli (on vždycky dělá to a to, ona nikdy neudělá to a to, on/ona je takový/maková…).

Když se terapie daří, roste porozumění a prostor pro řešení – to přichází od klientů samých, úkolem terapeuta je hlavně vytvoření podmínek, v nichž klienti mohou více vidět, vědět, rozumět (si) a poté si umět vybrat.

Neumím napsat v pár heslech kouzelnický trik, co „používám na nějaký případ/diagnózu“. Pole problémů je poměrně široké, například: „Už se mnou nechce spát.“ „Nepřitahujeme se.“ „Máme jinou potřebu sexu, co se týče kvantity nebo typu sexu.“

Klíč k rozmotávání problému se objevil, když jsme odkryli kontext: nechuť se netýkala jen sexu – postupně jí zhořklo téměř vše doma.

Pro představu nabízím ukázku z práce s jedním párem, který u mě byl někdy letos na jaře:

  • Manželé po dvaceti letech, žena sex „nepotřebovala“, sama ho už několik let neiniciovala, max. ho „přetrpěla“.
  • Muž se cítil odmítaný (žena ho stále přitahovala a „nevzdával se“), žena se cítila tlačená k něčemu, co jí není po chuti.
  • Na začátku a selským rozumem těžko řešitelné. Klíč k rozmotávání problému se objevil, když jsme odkryli kontext – žena pracovala pro svého muže, který podnikal, starala se o domácnost a děti. Jen plnila vše potřebné, nechuť se netýkala jen sexu – postupně jí zhořklo téměř vše doma.
  • Mluvili jsme o obecně o její touze a touhách. Manžel, velmi aktivní a akční muž, byl velmi překvapen, když mu žena řekla, že už vlastně ani neví, po čem v životě touží. Touha a její naplňování byla překryta povinnostmi a úkoly.
  • Žena měla dojem, že stále něco musí – i sex „musela“. Odmítání sexu bylo jediné možné „ne“, vše ostatní přece „muselo“ běžet: děti, domácnost ani firma nepočká.

Když si žena osvojila odmítání na jiných frontách a začala hledat, v čem se chce sama za sebe realizovat, problémy v sexu už nebyly tak výrazné a ve vztahu došlo k velkému posunu.

Profil psychologa a psychoterapeuta Aleše Boreckého v katalogu odborníků Psychologie.cz

Kateřina Novotná: „Důležité otázky? Jak často, jak dlouho, co předtím a co potom.“

Nesetkávám se moc často s tím, že by sexuální život párů byl něčím odděleným, něčím specifickým v partnerském soužití se všemi jeho aspekty. Když ke mně přichází páry, které uvažují o rozchodu či rozvodu, většinou ani jejich sexuální život nebývá uspokojivý.

Na druhou stranu, když se jim podaří krizi rozpustit, nabývá i jejich sex uspokojivějších rozměrů. To znamená, že si více vyhovují v tom, jak často je napadá sexuálně se přibližovat, jak dlouho sexuální akt trvá, jakou má či nemá předehru, jakou otevřenost v sexu cítí od druhého (jaké praktiky zkoušejí) a co se odehrává po sexu.

Využívejte celý web.

Předplatné

To jsou také věci, které páry nejčastěji uvádějí jako důvody nesouladu ve společném sexu.

Profil psycholožky a psychoterapeutky Kateřiny Novotné v katalogu odborníků Psychologie.cz

Jaké otázky z oblasti intimních partnerských vztahů zajímají vás?

Diskuse 0