1. 6. 2023
Podobnou situaci prožívá mnoho jiných lidí, nejen v partnerských, ale také v pracovních, kamarádských i rodinných vztazích. Jeden z páru se může přetrhnout, dělá první poslední, posunuje své hranice, zajímá se, stará se, pláče, prožívá plno citů, ale toho druhého jako by se to nedotýkalo. Jako by každý byli na jiné stránce knihy. Nebo možná ještě přesněji, jako by každý vlastně četli úplně něco jiného.
„A takhle je to pořád dokola,“ vypráví mi Lenka. „Jsem zoufalá. Nevím, jak z Radka dostat kloudné slovo. Nechápu, co se mezi námi děje. Teď už jsem vážně na konci sil. Zkoušela jsem všechno. Dát mu prostor a nestarat se. Přitlačit ho ke zdi a dupnout si. Zkoušela jsem to udělat pár dní podle jeho přání a mluvit jen ve vhodnou chvíli. Zkoušela jsem ho přemluvit k párové terapii. Marně. Všechno je to k ničemu. Jako by ochladl. Nic z toho, co udělám, nemá smysl. Někdy mi přijde, jako by mě mučil. Dělá, že se s ním nic neděje, ale já to prostě poznám…“
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné