Co v sobě nechceš

Deprese je tma, ve které je člověk sám a ona ho žere zaživa.

13:16
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka

20. 5. 2019

Byla jsem veselé, živé, bezstarostné a bezprostřední dítě. S prvním hlubokým propadem jsem se potýkala ve třinácti letech po smrti mého dědečka. Tehdy jsem procházela těžkou depresivní epizodou, která však nebyla nijak léčená, „vyřešila se sama“ a přešla do celkové melancholie. Další velký propad následoval po deseti letech. Bylo mi divně. Jinak, ale nešlo to pojmenovat. V sobě bezbřehé prázdno, které se nedá vyplnit ničím. Jen je. A nemizí.

Je to vnitřní nic, které zvláštním způsobem bolí, přestože nic necítíte a nic se vás nedotýká. Můžete mít cokoliv na světě, dosáhnout všeho, co jste si vysnili, i kdyby se stal zázrak a všechno by vám klaplo, jak si přejete, bylo by vám to stejně úplně jedno. Vnímáte věci, jako kdybyste kolem sebe měli skleněnou stěnu. Neproniknou k vám. Jen vás minou. Stečou po skle, které je kolem vás. Vidíte je, ale nevnímáte. Nedotýkají se vás.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

Jak odpočívá muž

Z relaxace se nesmí stát výkonnostní disciplína. Co mi tedy pomáhá nabrat síly?

6 min

Dejte každému rozhodnutí smysl

Změňte svůj přístup k procesu rozhodování. Věčná nejistota je peklo.

10 min

20. 5. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.