17. 4. 2025
„Cože? Co to je za nesmysl,“ běží vám možná hlavou. „Asi nejsem ani jedno, nevím – o tomhle nepřemýšlím. Jo negativa, ta na mysli mám, ale tohle jsou teda hloupé otázky. A dar? Prosím vás, já nemám na nic dar. Prostě jsem obyčejný, obyčejná tak nějak normálně. Pracuju, žiju. Vždyť by to bylo chvástání, něco takového si o sobě myslet.“ Přesto na svých otázkách trvám. Jsou niternější a hlubší, než by se mohlo zdát, a zaslouží si, abyste se nad nimi zastavili. Nadechli se, možná i zavřeli oči. Zkusme to ještě jednou: Jste dobří? Krásní? Hodní? Chytří? Atraktivní? Přínosní? Jaký je váš dar?
Jste. A dar jistě máte. Jste dobří, krásní, hodní, atraktivní, přínosní. My všichni nějak jsme. Jen v sobě nosíme vžité představy, takzvané introjekty, že tomu tak není. Že to snad ani není možné – takové charakteristiky k nám nepatří. Nikdo nám nikdy neříkal, že jsme v něčem dobří. Možná si dokonce myslíme, že mluvit o sobě hezky je známkou bezcharakterních, sebestředných, narcistních lidí. Měli bychom být pokorní. Skromní, tvární, se sebevědomím, které nepřevyšuje nikoho jiného…
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné