17. 4. 2025
„Cože? Co to je za nesmysl,“ běží vám možná hlavou. „Asi nejsem ani jedno, nevím – o tomhle nepřemýšlím. Jo negativa, ta na mysli mám, ale tohle jsou teda hloupé otázky. A dar? Prosím vás, já nemám na nic dar. Prostě jsem obyčejný, obyčejná tak nějak normálně. Pracuju, žiju. Vždyť by to bylo chvástání, něco takového si o sobě myslet.“ Přesto na svých otázkách trvám. Jsou niternější a hlubší, než by se mohlo zdát, a zaslouží si, abyste se nad nimi zastavili. Nadechli se, možná i zavřeli oči. Zkusme to ještě jednou: Jste dobří? Krásní? Hodní? Chytří? Atraktivní? Přínosní? Jaký je váš dar?
Jste. A dar jistě máte. Jste dobří, krásní, hodní, atraktivní, přínosní. My všichni nějak jsme. Jen v sobě nosíme vžité představy, takzvané introjekty, že tomu tak není. Že to snad ani není možné – takové charakteristiky k nám nepatří. Nikdo nám nikdy neříkal, že jsme v něčem dobří. Možná si dokonce myslíme, že mluvit o sobě hezky je známkou bezcharakterních, sebestředných, narcistních lidí. Měli bychom být pokorní. Skromní, tvární, se sebevědomím, které nepřevyšuje nikoho jiného…
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně