3. 11. 2016
Někteří lidé jsou ovládání myšlením, že jsou něčím víc, než ti druzí. To jim dává právo na všechno. Na to, aby si brali, co chtějí, a dělali, co se jim zlíbí. Dominantním příznakem chování ovládaného nadřazeností pyšného ducha je posedlost mocí, kontrolou, lpěním, vlastněním, profesním růstem, ovládáním druhých při současné ztrátě schopnosti mít rád. V jejich zvráceném světě není místo pro druhé, pro soucit s nimi a vlastně pro city obecně. Jejich osobní zisk nevzniká z jednoty a ze sdílení s druhými bytostmi, ale profituje na povýšeném vyčleňování a oddělenosti.
Setkávám se až příliš často při své práci, na seminářích a při přednáškách s lidmi, kteří bojují za to, aby se jich nic nedotklo. Nechtějí nic prožívat, mají strach dotknout se druhých i sami sebe, protože je to, co cítí, příliš zraňuje. A tak namísto toho, aby pochopili, že se svou zranitelností a slabostí musí pracovat, tak jako každý z nás, nastavují pravidla nám všem a chtějí, abychom se řídili jejich zvrácenými obranami.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné