S postupujícím věkem jsme se naučili plnit očekávání a sny ostatních tak dokonale, že je považujeme za vlastní. Máme rodinu, děti, práci, partnera, co nás nebije a je na nás celkem hodný, ale pořád nejsme spokojení. Něco nám chybí, a my nevíme, co… Přitom je to tak jednoduché – nežijeme svůj život.
Pamatujete se na své dětské sny a plány? Co se s nimi stalo? Vzdali jste se jich, nebo si je plníte? Co jste chtěli dělat a mít? Co děláte a máte? Tyto otázky jsem v dotazníku položila čtyřem stovkám lidí. Ptali jsme se také úspěšných lidí, co jim pomohlo v realizaci jejich snů.
- Zhruba 80 % lidí si pamatuje na své dětské sny a mladistvé plány. Ty většinou zahrnují přání stát se paní doktorkou, učitelkou, policistou nebo jinou uznávanou a prospěšnou profesí.
- Neméně častá je také představa, že udělám něco výjimečného, ať již se to týká světového vědeckého objevu nebo napsání knihy. V dětských snech se tak často objevuje touha po uznání, ocenění a po pocitu, že jsem to dokázal.
- Častá je také touha poznávat nové kraje, cestovat, touha někam patřit, mít někoho blízkého. Většina dětí touží po psovi nebo koni a zejména dívky se touží vdát a mít šťastnou rodinu.
Zdaleka ne všechno se ale podaří realizovat a ne za vším jdeme. Kam se některé sny ztratily, když jsme dospěli? Uvěřili jsme, že to nemůžeme mít a máme si vybrat něco „reálnějšího“? Nebojme se vzpomenout si na své sny a být při tom co nejkonkrétnější. Nevzdávejme se jen proto, že nám někdo řekl, že to nejde…
Pro řadu lidí je velmi obtížné odpovědět na otázky, co vlastně chtějí dělat, co jsou jejich sny a co by je bavilo. Toto je také spolu se strachem hlavní překážkou na cestě plnění našich snů. Není bez zajímavosti, že jsme ochotnější, a proto i úspěšnější v plnění snů pro své blízké a že máme více zkušeností s nedávným splněním snů našich kamarádů. Méně nás to ohrožuje, protože je to méně osobní.
Jak realizovat své sny
Důležité je vědět, co chci. Dalším krokem ale je čin. Úspěšní lidé se shodují na tom, že důležité je prostě jít a začít něco dělat. To bývá často nejtěžší, protože se musíte rozhodnout, co chcete, a pak musíte překonat strach z neúspěchu. Jedna z možností, jak se vydat na cestu, je stanovit si styčné body.
Jak na to? Podívejme se, jak na to šla Nina… Když byla malá, chtěla tancovat. Už ale měla spoustu kroužků a koníčku, a tak se jí další kroužek do rozvrhu nevešel. Toto přání tedy zůstalo pro Ninu jen jako nerealizovaný sen a pak už byla na tancování „stará“. Na vysoké škole začala chodit na hodiny orientálního tance, ale nebylo to ono.
Proto Nina udělala plán. Přihlásila sebe i svého přítele do tanečních pro dospělé a postupně začala pronikat do světa tanečního sportu. Zjistila, že může tančit bez ohledu na svůj věk. Našla tanečního trenéra, domluvila první hodinu, domluvila členství v tanečním klubu a zjistila informace o možnosti, jak jít na taneční soutěž v třídě hobby. O dva roky později měla první medaili z taneční soutěže.
Motivem pro naši činnost může být cokoli, ale nejúčinnější je vnitřní přesvědčení a pocit smysluplnosti.
Podobnou zkušenost s tím, že sny se mohou plnit, má i Markéta. Chtěla jet do Ria de Janeira. Proto když se objevila nabídka konference v Brazílii, rozhodla se, že pojede. Všichni se jí smáli, protože konference byla hodně drahá a cesta vypadala na první pohled nereálně.
Markéta si ale sepsala, co vše bude pro cestu potřebovat, kde všude může zažádat o peníze, a sestavila si seznam kroků, které potřebuje projít, aby mohla odjet (najít levnou letenku, podívat se na možnosti ubytování, přihlásit se na konferenci, sepsat žádost o stipendium, sepsat konferenční příspěvek…). Po půl roce práce ji čekala pohádková třítýdenní cesta na jižní polokouli.
Obě ženy přijaly odpovědnost za svůj život a místo důvodů, proč nemohou svůj sen realizovat, hledaly cestu, jak sen uskutečnit. Odpovědný člověk ví, kam jde, proč tam jde, a umí se za svou cestu postavit. Neříká já za to nemůžu, oni mě sem poslali nebo to víte, řekli mi to, tak to dělám.
Odpovědný člověk ví, že jediný, kdo může za ne/úspěch, je on sám. Samozřejmě že se stane, že se něco nepovede, že se úspěch nedostaví hned napoprvé. V takových chvílích je důležité přizvat vytrvalost. Ta dobře funguje ve spolupráci s motivací – proč to chci? Proč dělám to, co dělám? Motivem pro naši činnost může být cokoli, ale nejúčinnější je vnitřní přesvědčení a pocit smysluplnosti. Pro pokračování na cestě za snem pomůže také vzpomínka na něco, co se už povedlo.
Co pomohlo úspěšným lidem v realizování jejich snu?
- jít vlastní cestou
- pracovitost, nepoddajnost
- nebát se začít s něčím novým či neznámým, brát život jako výzvu
- poznávání sebe sama
- studium těch nejlepších na světě
- velká výdrž, píle a vůle
- touha pomáhat
Úspěšní lidé mají jednu z nejsilnějších zbraní, kterou ostatní nepoužívají, a tou je vytrvalost, nepoddajnost a výdrž. Většinu lidí od úspěchu dělí to, že nevytrvají a nevěnují své cestě dostatek času. Úspěšní studenti konzervatoře nemají více talentu než jejich méně úspěšní kolegové, ale tráví více hodin cvičením a nevzdávají se při prvním nezdaru.
10 rad, jak být šťastný a jít za svým snem
- Zjistěte, ve kterém příběhu jste se ocitli (zmapujte své možnosti).
- Zvolte směr, kterým se chcete ubírat. Co jsou vaše sny? Co vás bude bavit?
- Staňte se scénáristou i hercem příštího děje (přijměte odpovědnost).
- Vždy si stanovte další krok, co můžete udělat, vždy mějte na paměti svůj jasný cíl.
- Nevěřte lidem, kteří říkají, že to nejde, ověřte si to a buďte vytrvalí (nepoddávejte se).
- Nebojte se jít proti proudu, jít svou cestou.
- Mluvte o svých snech a plánech všude možně, setkávejte se s lidmi (spolupracujte) a nechte si čas na zpracování toho, co posbíráte.
- Postavte se svému strachu.
- Změňte postoj k životu a buďte aktivní a otevření novým možnostem.
- Nehledejte důvody, proč to nejde, ale hledejte možnosti, jak to jde – buďte kreativní.
Zdroje:
Řezáčová Lukášková, Z. – Plníte si své sny? (výsledky průzkumu), 2012. Dostupné online.
Projekt „Pomáháme plnit vaše sny“ je jedním z programů Centra Mandala, o. s.
