Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Hry našich smyslů

Znáte optický klam s otáčející se tanečnicí? O vysvětlení podobných jevů se stále vedou spory.

Někdy vítězí zrak nad sluchem, někdy je tomu naopak.

Na úmyslně upraveném zkresleném záznamu promluví z obrazovky osoba, která vysloví slůvko PECH. Vidíte zřetelně jeho rty, jak vytvářejí hlásku P. Ovšem z reproduktoru zazní jasně DECH.

To, čemu dá drtivá většina pozorovatelů přednost, bude odečtení „P“ z monitoru. Budou tvrdit, že slyšeli PECH. Podtrhuji: slyšeli.

Bude-li pozorovatel vystaven situaci, že během krátkého časového úseku současně uslyší šestkrát ťuknutí a uvidí sedm světelných záblesků, bude přesvědčen, že světelných signálů bylo pouze šest.

S ještě zajímavějším konfliktem při zpracování vjemů se setkáme při dvojznačné možnosti, například u různých optických iluzí. Známá je iluze otáčející se ženské postavy („iluze siluety“).

Proč její otáčení vnímáme ve směru či proti směru hodinových ručiček je nejčastěji vysvětlováno převahou aktivity jedné či druhé mozkové hemisféry.

Profesor Nicolaus F. Troje z kanadské   Queen´s University je však toho názoru, že v žádném případě se nejedná o převahu levé nebo pravé hemisféry, tím méně o jakousi trvalou psychologickou charakteristiku rozdělující jedince na racionální a emocionální.

„Náš zrakový systém – pokud mu dáme příležitost – upřednostňuje pohled shora“, prohlašuje profesor Troje. „Je to určitý typ percepční chyby. Máme dojem, že pozorovaný objekt je pod námi a nevznáší se nikde nahoře.“

Využívejte celý web.

Předplatné

Iluze siluety zobrazuje ženu stojící na jedné noze, zatímco druhou má napnutou do strany, vysvětluje Troje. Hledíme-li na obraz jakoby shora, většina pozorovatelů má dojem, že figura se otáčí proti směru hodinových ručiček, zatímco pohled zdola vyvolá dojem otáčení v opačném směru. Totéž podle něj platí v případě známých Neckarových kostek.

Zkoušel jsem to mnohokrát mnoho minut; skutečně jsem dosáhl obráceného spinu, když jsem se snažil nakouknout ženě do výstřihu a naopak zjistit, jaké má kalhotky. Jenom mi to fungovalo přesně obráceně, než mi předepsal pan profesor. Takže mám nejspíš mozek naruby.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Vědomí konce

Zapomínáme-li na smrt, bereme život jako samozřejmost.

23 min

8. Neřešte neřešitelné

Naše mysl je „napadána“ myšlenkami. Jak je třídit? A co s těmi přebytečnými?

14 min

Ovládejte se méně

Na dítě často nepřiměřeně „vylítne“ právě rodič, který se úporně snaží řešit vše v klidu.

16 min

Procitnout z deprese

Deprese může být příležitostí k životní změně. Předchází jí sestup do nevědomí.

31 min

7. Mentální zlozvyky

Některé způsoby uvažování nám zkrátka škodí. Proč se jich vlastně nechceme vzdát?

24 min

Otevřít audio sekci