Není to nijak neobvyklé, vlastně se s tím setkávám běžně: má praxe je plná lidí, kteří jsou úspěšní v mnoha oblastech profesního i soukromého života. Těch, jejichž život by byl (třeba i vlivem okolností) jedna velká katastrofa, je vlastně zanedbatelný zlomek.

A to mě přimělo položit si otázku – proč jsou praxe psychoterapeutů a koučů plné úspěšných a přitom nešťastných, nenaplněných a nespokojených lidí? Díky této otázce vznikla má „teorie tří U“.