K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Jsme generace malých tyranů?

Otcové přebírají více z mateřské role, matky se chtějí realizovat i mimo domácnost. Je to dobře?

Milena Nováková

Milena Nováková

11. 8. 2011

Populární německá dětská psycholožka českého původu Jiřina Prekopová poskytla rozhovor deníku MF Dnes. „Svoji úlohu vidím v tom, abych svými silami, které mi zbývají, přispěla k humanizaci lidí,“ říká v něm. Přitom je přesvědčena, že není v pořádku, když dnes muži více pomáhají v domácnosti. Dnešní rodiče jsou podle ní generací dřívějších malých tyranů a princezen na hrášku. Tvrdí, že mužské potence ubývá a muži „vůbec nějak zanikají“. Požádali jsme o komentář k jejím tvrzením dětskou psycholožku Milenu Novákovou, která radí čtenářům Psychologie.cz v rubrice Příběhy čtenářů.

(Zde si můžete přečíst celý rozhovor s názvem Muži degenerují, tvrdí věhlasná psycholožka Jiřina Prekopová.)

Doktorka Jiřina Prekopová v článku vyzdvihuje význam tradičních rolí muže a ženy, otce a matky a poukazuje na rizika jejich přetváření v současném světě. Nemohu jako psycholožka komentovat situaci v Německu, ale i v České republice lze pozorovat výrazné změny funkce rodiny a rozložení rolí otce a matky.

Podle mého názoru to souvisí s celosvětovým trendem. Stírání rozdílů v mužských a ženských rolí je podporované a pozitivně hodnocené. Na rodiče je tak vyvíjen poměrně silný tlak směrem k přizpůsobení se trendům, zároveň jsou sami většinou vychování podle „tradičního“ scénáře. Vzniká tím poměrně silný konflikt a současné přístupy rodičů ke svým rolím jsou jím značně ovlivněné.

Jiřina Prekopová hodnotí toto stírání rozdílů v rolích negativně. Upozorňuje na to, že dítě potřebuje zažívat jak roli otce muže, tak matky ženy. Souhlasím. Toto je ve vývoji dítěte skutečně velmi důležité.

Ale napadá mě otázka: Obstojí pak dítě vychované tradičně v dnešním světě? Bude dostatečně vybavené pro navazování vztahů s vrstevníky?

Role otce a matky se vyvíjí

Neznám odpověď, ale přemýšlím o tom, že každá mince má dvě strany. Stejně jako doktorka Prekopová považuji za prvořadé to, aby dítě zažilo bezpodmínečnou lásku rodičů, rodinnou pohodu a empatii.

V tomto kontextu může být pro dítě příznivější, když otec přebírá více z „mateřské“ role a matka je více zaměstnaná, ale oba jsou takto šťastní, naplnění a spokojení, než když jsou role tradiční a oba rodiče jsou v neustálém napětí, nespokojenosti a vzteku.

Co se děje s muži a ženami?

30. dubna. – 5. května 2019

Otevřené vztahy (seminář)

Pavel Špatenka

V rozhovoru zaznělo, že muži jaksi zanikají. Možná to tak vypadá, protože ženy naopak „vynikají“. Mají na muže větší nároky a více kladou důraz na svůj prospěch.

Muži dnes ženy více respektují, rozdíly se stírají. Muži tím ztratili určitou jedinečnost a sílu, která pramenila z jejich unikátního nároku na určité kompetence.

Ukazuje se, že ženy jsou stejně tak schopné tyto kompetence zastat, není tedy spravedlivé dát všem stejnou příležitost? Tím se dostáváme k tématu nejednoznačnosti a otevřenosti pravidel ve společnosti. Dává svobodu, ale komplikuje.

Jak dítě roste a dospívá, může být nejednoznačnost, svoboda názorů a přístupů, otevřenost a variabilita velmi inspirativní a rozvíjející.

Malým dětem jasná pravidla, školákům možnost volby

Doktorka Prekopová mluví o tom, že nejednoznačnost působí na děti negativně, vede k hyperaktivitě. Souhlasím s tím, že na počátku své cesty děti potřebují porozumět složitosti světa a jednoznačnost a pravidla jim dodávají pocit jistoty.

Postupně, jak dítě roste a dospívá, může být nejednoznačnost, svoboda názorů a přístupů, otevřenost a variabilita velmi inspirativní a rozvíjející. Na druhou stranu se stává čím dál složitější v takové šíři možností hledat sám sebe, svou identitu, své postoje.

Svět je prostě čím dál víc nejednoznačný, bez jasných pravidel, bez jasné definice, co je dobré a špatné, co je správné, co platí, co funguje. Z jednoho úhlu pohledu nám to dává velkou svobodu, z jiného zase přináší zmatek, nekonečnou nutnost volby, nekonečnou snahu se zorientovat.

Jsem určitě pro, aby rodiče vytvářeli určitou jednoznačnost malým dětem až do začátku školní docházky. Budou se pak ve světě cítit bezpečněji. Postupem času přijdou na řadu diskuze o variabilitě a pestrých možnostech, jak k věcem přistupovat.

Lidé chtějí být úspěšní

Využívejte celý web.

Předplatné

S tím možná souvisí také egocentrismus, který je v rozhovoru opakovaně zmiňovaný. V pluralitní společnosti si každý musí vybrat svou vlastní, individualistickou cestu, musí bojovat sám za sebe, prosadit se.

Takový je společenský tlak – chceš být úspěšný? Musíš se prosadit, myslet na sebe, hájit své zájmy. Naučit se ve světě obstát vyžaduje osvojit si takovou strategii, bohužel. A to se pak promítá i do přístupu k dětem a partnerství.

V závěru bych ráda poděkovala doktorce Prekopové za přínos pro dětskou psychologii a za inspiraci, kterou do české psychologie vnáší.

Diskuse 0