9. 2. 2017
Nedávno proběhla sociálními médii aféra týkající se básně Jiřího Žáčka. Báseň začíná slovy „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky…“ a najdete ji v čítankách pro druhý ročník základních škol. Kolem této básně se vzedmula vlna emocí na straně těch, kteří v textu básně vidí posilování genderových stereotypů. Mít svůj postoj ke genderovým rolím není zločin. Vnucovat ho druhým, to zločin je. Sdílení a vnucování jsou ale dvě různé věci a měli bychom se je naučit rozlišovat.
Nikdy jsem nezapadal do škatulek genderových stereotypů. Celý život proto čas od času narážím na necitlivost, nedostatek respektu, předsudky, očekávání ohledně genderové role, kterou bych měl podle druhých naplňovat, která ale vůbec nenaplňuje mě. Vlastně celý život se snažím najít si svou cestu mimo tyto stereotypy. Vím tedy přesně, jak nesmírný tlak umí společnost na jedince v tomto ohledu vytvářet. Odolávat a hledat si svou cestu není vůbec snadné.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné