9. 3. 2021
Čtu nová vládní nařízení a pomalu se mě zmocňuje úzkost. Spoustě věcí nerozumím. Informace se na mě valí ze všech stran. Výpovědi zdravotníků, názory (ne)odborníků, rady psychologů, strach mých klientů, bolestné zkušenosti mých přátel a rozporuplné názory úplně cizích lidí – to když se neuhlídám a začtu se do diskusí na sociálních sítích. A je mi mizerně. Protože nevím. Nevím, co dělat. Nevím, co je správně. Nevím, čemu věřit. Jak se chovat? Jak myslet? Jak dál naplňovat svoje potřeby a udržet si alespoň nějakou zdravou míru kvality svého života?
Zmatek a frustraci vnímám nejen u sebe, své rodiny a svých přátel. Vidím ji hlavně u klientů. Téměř každý náš rozhovor začíná slovy: Tak co, jak zvládáte současnou situaci? Tuto otázku dostávám já. Někdy je jen řečnická. Naštěstí stále velká část lidí nachází cesty a možnosti, jak vyrovnávat ten nevyrovnaný tlak světa kolem nás. Častěji je v ní však skryté volání o pomoc. Dejte mi naději! slyším nevyřčená slova. Ukažte mi, že má ještě smysl se snažit. Prosím.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně