Laskavé hranice

Neopouštějme sami sebe jen proto, abychom se zavděčili druhým.

15:15
Nela G. Wurmová

Nela G. Wurmová
Psycholožka

29. 11. 2022

Je samozřejmě tisíc způsobů, jak a proč být laskavým člověkem. Poslední dobou ale přemýšlím, jak velký rozdíl je mezi tím, když sami v sobě nemáme na výběr a vstřícnost k druhým nám něco diktuje – obvykle naše vnitřní přesvědčení, strach z odmítnutí nebo pocity viny. A tím, když máme ten luxus být laskaví prostě jen tak, bez očekávání výsledku, s lehkostí. Jen z vlastního citového nadbytku.

V nedávném článku jsme psali o takzvaných introjektech, kterým psychoterapeuti někdy říkají „mělbychy“. Jsou to vnitřní přesvědčení, co je správné, co můžu a nemůžu, co je nepřijatelné. Co musím dělat pro to, ať jsem hodnotným člověkem, zasloužím si přijetí a přízeň druhých lidí, uspěju v životě. Začala jsem přemýšlet, jak je to s těmi introjekty, které jsou vlastně docela pozitivní. S těmi, které říkají:

Články k poslechu

Láska jako bezpečné pouto

Láska není jen emoce, ale hluboká potřeba bezpečného spojení.

13 min

Od touhy k závislosti

Proč nás může nový vztah zcela pohltit a kdy to začíná být problém?

7 min

Paradox velkých vztahů

Hluboké vztahy drží pohromadě maličkosti. Ptejte se na banality. Mluvte o drobnostech.

10 min

Původ prázdnoty

Odkud pramení, jaký je její smysl a jak s ní můžeme naložit?

9 min

Vyroste vnitřní dítě?

Naše zranitelné já si říká o pozornost podle toho, co právě prožíváme.

11 min

29. 11. 2022

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.