Laskavé hranice

Neopouštějme sami sebe jen proto, abychom se zavděčili druhým.

15:15
Nela G. Wurmová

Nela G. Wurmová
Psycholožka

29. 11. 2022

Je samozřejmě tisíc způsobů, jak a proč být laskavým člověkem. Poslední dobou ale přemýšlím, jak velký rozdíl je mezi tím, když sami v sobě nemáme na výběr a vstřícnost k druhým nám něco diktuje – obvykle naše vnitřní přesvědčení, strach z odmítnutí nebo pocity viny. A tím, když máme ten luxus být laskaví prostě jen tak, bez očekávání výsledku, s lehkostí. Jen z vlastního citového nadbytku.

V nedávném článku jsme psali o takzvaných introjektech, kterým psychoterapeuti někdy říkají „mělbychy“. Jsou to vnitřní přesvědčení, co je správné, co můžu a nemůžu, co je nepřijatelné. Co musím dělat pro to, ať jsem hodnotným člověkem, zasloužím si přijetí a přízeň druhých lidí, uspěju v životě. Začala jsem přemýšlet, jak je to s těmi introjekty, které jsou vlastně docela pozitivní. S těmi, které říkají:

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Probuzení barev

Skrze nevěru někdy objevujeme vlastní zapomenutou živost.

9 min

Zakoukala jsem se

Vůbec ho neznám. Není můj typ. Jsem šťastně vdaná. Tak proč na něj pořád myslím?

7 min

Jako malý kluk

Po rozchodu žiju zase u mámy. A vidím, že jsem vlastně nikdy úplně neodešel.

14 min

Odstrkovaní

Nespravedlnost zažívaná v rodině formuje celý náš dospělý život. Jak se osvobodit?

12 min

Věčné děti

Zamrzli v nedospělé roli. Může takový člověk ještě psychicky dozrát?

8 min

29. 11. 2022

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.