Je jim třicet, čtyřicet nebo padesát a stále jsou sami – bez partnerky. Někteří ještě pořád žijí se svou matkou, jiní si už dovolili pořídit si vlastní bydlení, ale se svou mámou si musí denně telefonovat či ji navštěvovat. Čím to, že se jim stále nedaří najít svou životní lásku?
Typický scénář matky: Svobodná matka, která nemá muže, ale má jediného syna, se na něj upne. Třeba se nikdy nesmířila s tím, že ji muž kdysi opustil, a svého syna používá k tomu, aby jí tohoto muže nahradil. Její syn se stane středem jejího života. Matka si svého syna k sobě poutá, vkládá do něj všechnu svou lásku.
Zároveň očekává, že syn uspokojí veškerou její potřebu lásky, a nenechává mu svobodu. Kdyby od ní odešel, ztratila by smysl života, ztratila by sebe sama, zhroutil by se jí svět. Taková matka si nedokáže vytvořit nový citový vztah s jiným mužem a začít žít nový život. Nevyrovnala se (možná aniž si to připouští) s tím, že ji jeden muž opustil, a k dalším už nemá důvěru. Vztah k synovi je bezpečnější.
Závislý, symbiotický vztah mezi matkou a synem není zdravý.
Typický scénář syna: Pro syna takové matky je velmi těžké se od ní odpoutat. Jak by jí to mohl udělat, když ona se o něj tak dobře stará, obětovala pro něj celý život, on je ten jediný, koho matka má? Kdyby ji opustil, sám by možná neunesl výčitky svědomí. Pro takového muže je potom velmi těžké si udržet dlouhodobý fungující partnerský vztah s jinou ženou. I když si nějakou najde, jeho mamince se nikdy nevyrovná. Žádná jiná žena nikdy nebude tak „dokonalá“ jako jeho máma. Matka se tak stává silnou konkurentkou synovy partnerky.
Nejedná se pochopitelně o univerzální scénář. Jsou případy mužů, kteří vyrůstali v neúplné rodině, ale jejich matka si je k sobě nepoutá. Naopak i chlapec z úplné rodiny – a nemusí jít ani o jedináčka – může mít velký problém se separací od matky, která synovi nedovolí psychicky se oddělit kvůli svým vlastním nenaplněným potřebám.
Já tě tak potřebuju!
Jistě vnímáte, že takový závislý, v podstatě symbiotický vztah mezi matkou a synem není zdravý. Zdravý model s řešením toho, jak si zajistit, abychom měli jednou fungující partnerský vztah, nám v symbolické podobě poskytují už klasické pohádky: mladý muž nejprve opouští svou mámu (či rodiče) a teprve poté se vydává do světa, kde hledá svou lásku ztělesněnou postavou princezny (nikoliv naopak!).
I Bible nám podává podobné řešení: „Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo“ – Efezským 5,31.
Při své cestě do světa musí mladý muž podstoupit kdejaké nebezpečí a dokázat tak, že si princeznu zaslouží, že je plnohodnotný dospělý, samostatný muž. Když bojuje s drakem, bojuje v podstatě se svým kastračním komplexem coby součástí Oidipova komplexu – musí drakovi useknout hlavy (tj. v řeči psychoanalýzy ho vykastrovat) dřív, než bude sám vykastrován (potrestán otcem za to, že touží po své matce).
V případě, že otec chybí, nemá se syn s kým identifikovat, a tak zůstává „uvězněn“ v duálním vztahu se svou matkou.
Poté, co zvítězí nad drakem (přemůže svůj kastrační komplex tím, že se vzdá matky jako sexuálního objektu a přesune tuto touhu na jinou ženu) a dokáže tak, že je stejně plnohodnotným mužem jako jeho otec, se kterým se identifikuje, teprve poté může získat princeznu, o kterou předtím bojoval. To je možné až v případě, že se oddělí a odejde od svých rodičů. „Maminčin mazánek“ s drakem bojovat nemůže, protože se ještě nevydal do světa.
Chybějící otec – problematická separace
Ve vztahu matka‑dítě, kde otec není dlouhodobě přítomný, si syn nemůže projít Oidipovským komplexem tak, jak má, protože k tomu by potřeboval postavu otce. Ten by mu dával najevo, aby se vzdal matky coby objektu své touhy, a nabídnul by mu i řešení – aby odložil naplnění svých tužeb do dospělosti, ve které si najde jinou ženu než svou matku, avšak stejně hodnotnou.
K tomuto může dítě dospět pod hrozbou domnělé kastrace (tzv. kastračního komplexu) – bojí se, že když bude toužit po své matce jako po erotickém objektu, otec (je‑li v rodině přítomen) ho za to vykastruje, podobně jako jeho matka je kastrovaná. Tento strach vede k tomu, že se syn své matky vzdá. Dítě musí vidět a pochopit – a rodiče mu to musí dávat najevo – že mezi rodiči existuje výlučný partnerský vztah, který je odlišný od vztahu k dítěti.
To dítěti pomůže vyřešit tento problém tím, že se s otcem identifikuje a počká si na svou princeznu (odlišnou od své matky) do dospělosti. V případě, že otec chybí, nemá se syn s kým identifikovat, a tak zůstává „uvězněn“ v duálním vztahu se svou matkou. Vymanění z takového vztahu potom zabere hodně energie a může být i bolestivé jak pro syna, tak pro matku.
Využívejte celý web.
PředplatnéPokud se v příběhu vidíte a nevíte, jak z toho ven, můžete se obrátit na psychoterapeuta, který vám v tomto procesu separace pomůže.
