Mezi sny a realitou

Magdaléna si v dlouhodobém vztahu připadá osaměle, touží po blízkosti a často cítí vnitřní nespokojenost. Říká, že manžel je fajn člověk, výborný společník (upovídaný, vtipný, aktivní), snaží se reagovat na její potřeby, ale i přesto jí něco chybí a cítí se nenaplněná. Často přemýšlí o tom, zda netouží zbytečně po dokonalosti, zda není moc velký snílek a idealista, zda by vůbec někdo naplnil její potřeby. Neví, zda si u manžela nechce kompenzovat nedostatky z dětství, kdy zažívala studený odchov a špatnou citovou vazbu s rodiči.