Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Ilustrace: Benjamin Björklund, www.benjaminbjorklund.com

Nejlíp je teď

Žádný úpadek civilizace. Ve zprávách to tak nevypadá, ale žijeme ve zlaté době.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan

20. 2. 2018

Vzdychání po starých časech a věštění soumraku civilizace patří ke koloritu naší epochy. Je zajímavé, jak obrovský mediální zájem přitahují různí proroci apokalypsy, dokolečka omílající teze o tom, že to s námi (myšleno většinou s euroamerickou civilizací) jde z kopce.

Však to znáte: v jednu chvíli jsme se měli dobře, prosperovali jsme, lidé byli spokojení, měli jsme správné hodnoty i směřování a mezi lidmi panoval smír. Tento zlatý věk však skončil a v současné době se nacházíme v úpadku, který může kulminovat až rozvratem naší civilizace.

Pro podporu tohoto tvrzení nechť si milý čtenář jen vzpomene na Římskou říši, která přece také byla velikou a mocnou společností, jenže její členové se měli až příliš dobře a usnuli na vavřínech. Zpohodlněli, začali řešit marginálie, což vedlo k mravnímu pádu, který akceschopnost říše rozložil. Pro zdravě agresivní barbary pak nebyl problém tuto zemi dobýt.

Tato moralistní interpretace (nikoliv historický fakt) pádu Říma nám má pak sloužit jako varování, jelikož události, které se staly před 1700 lety v oblasti Středozemního moře, by měly být z nějakého důvodu relevantní pro českou současnost. Dějinný vývoj se podle tohoto pohledu zřejmě podobá popové skladbě, neboť má rád refrény. Jde to s námi opravdu od desíti k pěti?

Podle čeho hodnotit epochu?

Absurdnost tvrzení o zlatých dobách, které již pominuly, je patrná při snaze tuto bájnou epochu přesně časově určit. Pokud dnes žijeme v úpadku, kdy jsme se tedy měli skutečně dobře? Je zajímavé, že při bližším pohledu na to, jak lidé vnímají svět, se vlastně jakákoliv doba nachází vždy těsně po zlatých časech. Nikdy snad neexistovalo období, kdy by lidé měli pocit, že žijí v nejlepším možném věku. Právě naopak.

Nahlédneme-li do historických pramenů, záhy zjistíme, že kritika současnosti se line celou lidskou historií – od Ciceronovy kritiky pokleslých mravů své doby (O tempora, o mores!) po sociologickou analýzu sebevraždy od T. G. Masaryka, který za hlavní příčinu tohoto fenoménu považuje mravní úpadek společnosti (mimochodem vydáno během idealizovaného období Belle Époque).

Tendence obracet se do minulosti a hodnotit ji jako lepší než současnost je souborem kognitivních zkreslení, která byla z psychologického hlediska již mnohokráte popsána. Na vině je například selektivní paměť (pamatujeme si spíše pozitivní než negativní události), abstraktnější vnímání minulosti (minulost vnímáme uceleněji než současnost) nebo nedostatečné zkušenosti (dříve nám mnohé zážitky přišly skvělé, protože byly zkrátka nové). Že tedy lidé mají tendenci přeceňovat minulost, to již víme – proč si ale myslí, že je dnešní doba horší? A můžeme namísto dojmologie najít fakta, která by potvrdila nebo vyvrátila domněnku, že je doba a společnost, v níž žijeme, horší?

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s plným přístupem. Chcete-li pokračovat ve čtení, pořiďte si předplatné na rok nebo na dva roky.

Máte koupené předplatné? Přihlašte se.

Půl roku bez archivu

600 Kč

Koupit jako dárek
  • Články a videa pro předplatitele vydaná v době trvání předplatného.
  • Audio verze článků vydaných v době trvání předplatného.
  • bez přístupu k článkům a videím vydaným před 20. 6. 2019
  • bez přístupu do Učebny
  • bez online poradny

Roční předplatné

1600 Kč

Koupit jako dárek
  • články pro předplatitele
  • audio verze článků
  • videa pro předplatitele
  • přístup do archivu
  • přístup do Učebny
  • online poradna

Přístup ke všemu, co jsme kdy pro předplatitele udělali.

Dvouleté předplatné

2500 Kč

Koupit jako dárek

Přístup ke všemu, co jsme kdy pro předplatitele udělali, na dva roky, výhodněji.

  • články pro předplatitele
  • audio verze článků
  • videa pro předplatitele
  • přístup do archivu
  • přístup do Učebny
  • online poradna
Zaplatit můžete platební kartou nebo bankovním převodem v korunách nebo v eurech.
Jan Majer
Jan Majer
vydavatel, šéfredaktor
Jan Smetánka
Jan Smetánka
vydavatel, manažer
„Staňte se součástí Psychologie.cz a využívejte celý web. Je v něm víc, než si myslíte. Stejně jako ve vás.“

Řekli o nás

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová

Psychiatr, psychoterapeut

Když člověk hledá sebe a své místo ve vztazích a ve světě vůbec, nepotřebuje návod na život. Víc než ideologie jednoho znalce života mu pomůže spektrum možných cest, kterými se druzí dopracovali k lásce, spokojenosti či úspěchu - aby se mohl inspirovat a najít vlastní cestu k naplnění a smyslu. Právě toto pozornému a otevřenému čtenáři nabízí Psychologie.cz.

Radkin Honzák

Radkin Honzák

Psychiatr

Projekt psychologie.cz se mi líbil od samého začátku, proto jsem do něj s radostí šel. Myslím, že je užitečné znát pár odborných názorů, třebaže se podle nich nemusím řídit. Také se mi líbí, že když občas vystoupím nekompromisně, hned se najde mezi čtenářkami několik soucitných duší, které jdou potěšit potrefené. Takže je to díky diskusím vyvážené.

Michal Mynář

Michal Mynář

Psychoterapeut

Psychologie.cz jsou pro mě především lidé, kteří za tímto projektem stojí a kteří se o něj starají - se zápalem a láskou. Tento osobní vklad je na portálu znát a věřím, že tuto “domáckost” cítíte i vy, čtenáři. Proto se tak rád coby autor i čtenář na Psychologii vracím.

Koupit předplatné

Pokud si nejste jisti, můžete se podívat na seznam videí a článků, které předplatné nabízí.