Nenávidím tě, miláčku

Nenávist je ve vztahu emocí stejně přípustnou jako láska.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

19. 5. 2013

Lezete občas sami sobě na nervy? Jistě, viďte. Museli bychom být výrazně narcisticky strukturovanými osobnostmi (a ještě k tomu velmi jednostranně strukturovanými – nesměli bychom zažívat klasické fáze narcistické sebedevalvace a pádů do deprese) nebo buddhisty dosaživšími nirvány, abychom alespoň sem tam nenaštvali sami sebe.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Těžký život úspěšných

Největší výzva je obyčejnost. Ve vnímání, cítění, vztahování se k lidem.

6 min

Dar omezenosti

Naše nekonečná mysl žije v konečném těle. A to je dobrá zpráva.

20 min

Co vlastně můžu

Úraz mě na čas připravil o milovanou aktivitu. Co teď můžu dělat pro svou pohodu?

14 min

Environmentální žal

Být smutný kvůli ohrožené přírodě je namístě. Jaké nevědomé mechanismy se za touto emocí mohou …

15 min

Lék na smutek

Naše mysl je jako mlýn. Mele a mele. Je na nás, jaké „zrní“ do něj …

10 min

19. 5. 2013

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.