Nový audiobook: Posílení vůle
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Ilustrace: Alejandra Caballero

Neúspěch jako šance

Proč mě ve výběrovém řízení zase odmítli? Co mám dělat, aby to příště vyšlo?

12:45
Dalibor Špok

Dalibor Špok
Psycholog

3. 5. 2022

„Už druhým rokem se neustále snažím kariérně posunout,“ napsala nám do redakce čtenářka. „Tam, kde mi předtím ani neodpovídali na e‑maily, mě dnes zvou na pohovory a zkušební dny. Ovšem dál se to nikdy nedostane a práci v oboru pořád nejsem schopna získat. Snažím se tedy dostat od zaměstnavatelů zpětnou vazbu. Bohužel se to mnohdy nepodaří ani na vyžádání, nebo toho stejně zůstává mnoho skryto a nevyřčeno. Z jakého důvodu nedostávám zpětnou vazbu na svou práci? Jak ji získat?“

Dotaz bych rozdělil na dvě části: proč nedostáváte zpětnou vazbu a proč se vám nedaří kariérně posunout. Chápu, že chcete to první, abyste dokázala to druhé. Ale toto nemusí být jediná cesta a podle mě to rozhodně není cesta nejdůležitější. Ale nepředbíhejme…

Pokud nedostáváte zpětnou vazbu

Začnu zpětnou vazbou. Z vašeho stručného popisu není jasné, zda se ptáte na zpětnou vazbu svých stávajících zaměstnavatelů, nebo těch, u kterých se o práci ucházíte (a ptáte se tedy na důvody jejich rozhodnutí vás nevybrat na danou pozici).

Od zaměstnavatelů, kteří vás znají

Jestliže se jedná o první případ, pak bych spíše řekl, že se neptáte dostatečně důkladně nebo široce. Pokud delší dobu vykonávám nějakou činnost, má na mě skoro každý kolega (šéf, zákazník) názor. A pokud mě tento názor zajímá, mohu se na něj ptát. Aby tato zpráva byla objektivní, je dobré se ptát vždy široce (tedy nejen jednoho člověka, nejen nadřízeného) a opakovaně, v různých dobách.

Je možné, že vám jedna konkrétní osoba nebude chtít svůj dojem říci nebo nebude upřímná. To může být z nejrůznějších důvodů – osobnostních vlastností daného člověka, osobních preferencí, snahy vyhnout se konfrontaci nebo třeba (správnému či nesprávnému) přesvědčení, že by vám takový názor uškodil. Svou roli může hrát i firemní politika a podobně.

Ale pokud se taková neochota objeví u jednoho člověka, určitě ji nebudou sdílet ostatní, kteří vás v pracovním prostředí znají. A pokud cítíte, že je pro vás zpětná vazba důležitá, pak je stejně užitečná od kohokoli, s kým v práci pravidelně přicházíte do styku, nejen od vašeho přímého nadřízeného.

Od zaměstnavatelů, kteří vás neznají

Pokud se jedná o druhý případ, tedy že se ptáte zaměstnavatelů, u kterých se pouze o práci ucházíte, pak může existovat také více důvodů, proč tak nečiní:

Mohou to být nejprve ty, které jsem uvedl výše. Také naše očekávání, nakolik vlastně během výběrového řízení věnuje zaměstnavatel pozornost analýze našich zkušeností a osobnosti (a tedy disponuje hodnotnou zpětnou vazbou), mohou být nereálná. Často nám uniká, že při výběrových řízeních se prostě vybírá ten nejlepší, nejvhodnější uchazeč, nikoli pečlivě hodnotí každý kandidát. To je totiž rozdíl.

Pokud půjdete do supermarketu nakoupit potraviny, které se vám hodí (jste na ně zvyklá, preferujete je), obtížně budete detailně vysvětlovat („dávat přesnou zpětnou vazbu“), proč jste nenakoupila 99 % jiných potravin jiných značek a jiných typů. Maximálně budete schopna říci obecně: toto mi nechutná nebo toto neznám, toto mi připadá drahé nebo na toto nejsem zvyklá. Ale to je přesně stejná obecná, nekonkrétní zpětná vazba, jakou mohou získat neúspěšní kandidáti o práci.

Není tomu tak, že by zaměstnavatel pečlivě obodoval (zkoumal, analyzoval) všechny vaše vlastnosti a v případě, že vyhovují danému typu pozice, vás vzal. Pokud se nadřízenému nějaký kandidát zalíbí, prostě jej pro danou pozici vybere a ostatní odmítne. Byť při pečlivějším zkoumání a objektivně mohou být pro danou pozici jiní kandidáti dokonce vhodnější.

Výběr je často subjektivní rozhodnutí, a proto je někdy těžké zpětnou vazbu dávat

Roli zde hraje časový tlak, první dojem, předsudky, zkušenosti a preference konkrétního šéfa. Ten se rozhodne pro toho kandidáta, který je pro něj nejvhodnější, který představuje minimální riziko nesprávného výběru a podobně. Ale to neznamená, že pokud by se právě tento kandidát do výběru nepřihlásil, že nepřijmou třeba vás. A v takové situaci se obtížně dává zpětná vazba na vaši osobu.

Je to jako s výběrem partnera – pokud půjdete na rande naslepo, vyberete si pro další setkání třeba jednoho partnera z deseti. Tomuto jednomu jste schopná poměrně dobře udělit zpětnou vazbu, protože si vás získal: tedy soustředila jste se na něj, přemýšlela o něm, můžete mu mnoho říct o výsledcích tohoto přemýšlení. Ale u ostatních? Někdo prostě není váš typ, jiný vám přijde příliš starý, u třetího vás odradila první věta, kterou řekl. Pro vaše zamítnutí tento rychlý soud stačil. Jistě ale souhlasíte, že o druhém nic objektivního neříká (neskýtá informaci, ze které by mohl čerpat pro svůj seberozvoj) a formovat na jeho základě hlubší zpětnou vazbu není možné.

V jiných případech se může jednat o to, že nemáte potřebnou kvalifikaci, praxi nebo jinou jednu charakteristiku, kterou zaměstnavatel (někdy přehnaně) požaduje. V tom případě opět nebude posuzovat všechna pro a proti. Tato klíčová charakteristika mu prostě chybí.

Výběr zaměstnanců je taky subjektivní rozhodování. Někdy se kandidáti nehodí danému šéfovi osobnostně. Nesedí mu v něčem, nejsou mu lidsky sympatičtí. Je pochopitelné, že takové kandidáty si do firmy nevezme, protože by s nimi musel být v každodenním kontaktu. V tomto případě se však konkrétní zpětná vazba dává těžko, protože sdělení „nejste mi sympatická“ je prostě subjektivní posouzení a druhého nechceme zranit.

Něco jiného je, pokud se účastníte komplexních hodnoticích procedur, například assessment centra nebo strukturovaného zkušebního dne. Zde by o vás měli personalisté zjistit daleko více informací, a proto by vám měli být schopni přesnější zpětnou vazbu poskytnout. Pokud tak na vaše přání neučiní, je to špatná vizitka daného zaměstnavatele. Zdaleka ne každý pohovor má ale tuto podobu.

A v neposlední řadě – jedná se taky o formu. Žádný zaměstnavatel se nechce vystavit možnému riziku soudních sporů nebo zbytečných konfliktů. Pokud chcete zpětnou vazbu e‑mailem nebo písemně, málokdo vám ji myslím z těchto důvodů dá.

Něco jiného je, když například po odmítnutí personalistovi zavoláte, vysvětlíte, že se rozhodně nezlobíte, ale kvůli vlastnímu posunu by vás zajímalo jeho hodnocení vaší osoby a tak dále. A nechat si případnou reflexi sdělit pouze ústně. Na závěr samozřejmě poděkovat, nikoli vyvracet, že si personalisté učinili špatný dojem. To je taky součást profesionality (i když si můžete myslet právě opak).

Jak se kariérně posunout

Přestože vám zaměstnavatelé nedávají dostatek zpětné vazby, nemyslím si, že je to hlavní důvod, proč se vám nedaří kariérně posunout. Pravděpodobně vám bude chybět něco, co zaměstnavatelé pro daný typ pozice či profese požadují. A toto něco musíte získat. Nejčastěji se jedná o dostatečnou kvalifikaci (tedy vzdělání a/nebo zkušenosti), řidčeji o osobnostní vlastnosti. Ale pokud by se jednalo o ně, pravděpodobně byste už tušila, odkud vítr fouká, protože byste se s tímto typem zpětné vazby už určitě setkala.

Je bohužel tradovaný mýtus, že jediný způsob, jak mohu získat patřičnou pracovní zkušenost, je pouze vykonávání pracovní pozice s tímto názvem. A na tuto pozici mě nevezmou, protože ještě nemám pracovní zkušenost, kterou zaměstnavatel požaduje. Vypadá to jako začarovaný kruh. Ale ve skutečnosti jej všichni zaměstnanci překonali – jinak by nikdy nezačali pracovat, jinak by jim na začátku (kdy byli bez zkušeností) nikdy nikdo práci nedal, že? Jak je to možné?

  1. Buď si rozšíří kvalifikaci (vzdělají se, získají certifikát, rekvalifikaci, rozšíří si znalost cizích jazyků) a tím se stanou pro dané pozice zajímavější.
  2. Nebo získají potřebné zkušenosti realizováním aktivit ve stávající profesi. Rozšíří svůj záběr tam, kde jsou – díky tomu, že se domluví například na úpravě pracovní náplně nebo si vezmou na starost konkrétní projekt, který je posunuje směrem k oblasti, která je zajímá. Novinář, který uvažuje o posunu do oblasti financí, se může začít dlouhodobě novinářsky zabývat světem financí, psát o něm, dělat rozhovory s lidmi z této oblasti… tím nabírá zkušenosti i kontakty.
  3. Další možností je doplnit si zkušenost dobrovolnickou aktivitou, brigádou, výpomocí, živností… Spoustu činností můžete vykonávat bez odměny, domluvit se, že někomu prostě s jeho prací pomůžete, nebo můžete získat praxi prací „na vlastní triko“. Pro mnoho profesí to může být velmi dobrý start a důkaz motivace i zkušeností. Věřím, že v každé firmě přijmou jako programátora‑juniora uchazeče, který sice nikdy jako programátor nepracoval, ale předloží deset zajímavých hobby projektů, které sám naprogramoval…
  4. Najdete si jednu nebo více přechodových pozic, které sice úplně neodpovídají vysněné profesi, ale přiblíží vás k ní. Prodavačka, která se chce stát finanční manažerkou, se nejprve propracuje například na pozici hlavní pokladní, nebo si najde startovací pozici ve finanční administrativě (třeba juniorní fakturantka, asistentka účetní), později se více vzdělá v oblasti financí a najde si další pozici, která ji opět posune dále… Manažer, který se chce stát psychologem, nejprve hledá pozici manažera psychologických či sociálních služeb nebo takových neziskovek, které nabízejí psychologickou pomoc, a podobně.

A samozřejmě, tyto čtyři možnosti můžete libovolně kombinovat. Velmi vám taky doporučuji vybrat si v tuto chvíli více směrů (kariérních možností), kterými by se z vaší pozice dalo posunout dále. Pracujte na všech najednou, dokud jedna možnost nevyjde. Protože nejdůležitější je rozhýbat se a posunout se dále.

Pokud zjistíte, jak to učinit, jak k tomu přesvědčit druhé a jak tuto změnu oboru, profese či pozice realizovat, jedná se pak o kompetenci, kterou můžete kdykoli i v brzké budoucnosti opět využít, posunout se jinam a postupně se tak propracovat k pozici, která bude blíže vašim původním představám.

Držím vám palce, ať se vám to povede!

Psychologie pro Ukrajinu

Milí přátelé, vytvořili jsme stránku Psychologie.cz pro ukrajinské čtenáře. Prosím, dejte o ní vědět každému, komu může pomoci.

Články v ukrajinštině

Психологія

Články k poslechu

Kam teď patřím

Stěhování, práce v zahraničí, pobyt daleko od domova. Adaptovat se na nové podmínky je výzva.

7 min

Hranice důvěry

Živý vztah potřebuje neustálé vyvažování mezi potřebou chránit se a touhou milovat.

9 min

Co za mnou zůstává

Smysl života se nám odkrývá, když máme odvahu žít podle svých hodnot.

14 min

Co potřebujete?

Postavte si svoji vlastní pyramidu potřeb. Možná vás překvapí, co při tom o sobě zjistíte.

13 min

Dezinformace jako zranění

Proč je tak těžké nereagovat na lži? Přemýšlejte o tom s Adamem Suchým.

28 min

3. 5. 2022