Zuzkou lomcuje strach. Poslední dobou nedokáže myslet na nic jiného. V práci, v posilovně, při setkání s kamarádkami: „Co se mezi námi stalo? Jak to, že mu na našem vztahu už nezáleží?“ Zuzka už dlouho Romana pozoruje. Všímá si drobností. „Dřív mě obejmul, když jsem mu chystala večeři. Už to nedělá. Toužil po mně.“ Sobotní rána byla jejich, teď se Roman mnohdy vytratí běhat dřív, než se Zuzka probudí. Takhle by vyjmenovala deset dalších věcí. Slovo rozchod zatím nepadlo. Roman tvrdí, že je všechno v pohodě, jen potřebuje prostor pro sebe.