Duchovní cesta vede naším srdcem anebo je mu velmi blízko. Když se vlastní duchovní zkušenosti stanou příliš živé, skutečné a jasné a přestanou odpovídat příslibu lepšího zítřku, začneme ztrácet víru v duchovní růst, protože se setkáme s utrpením. Stejně tak nevěříme svému srdci, když vyjadřuje neblahé pocity a jejich prožívání se stane nepříjemnou zkušeností. Fantazie, představy o cestě a skutečnost cesty není jedno a totéž.