K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Osobnostní testy: co prozradí a co ne

Psycholog by měl podle Rorschachova testu poznat, co ve vás je. Mně se do hlavy dostali.

Petr Pražák

Petr Pražák

23. 9. 2011

„Nenamáhejte se, pane doktore, všechny ty obrázky mi připomínají sex,“ říká pilot Yossarian v kultovním románu Hlava XXII, když absolvuje psychologické vyšetření. Tato replika mi běžela hlavou, když i mně byly předkládány naproti sedícím psychologem desky s podivnými inkoustovými skvrnami, já se v nich snažil najít smysl a pokoušel jsem se o co nejoriginálnější odpovědi.

Právě jsem byl podrobován Rorschachovu testu osobnosti a bál jsem se, jak moc mi asi vidí do hlavy. Snažil se udělat dobrý dojem a záviděl Yossarianovi jeho nekomplikovaný pohled na věc.

S osobnostními testy má osobní zkušenost stále více lidí. Zatímco dříve jsme se s nimi mohli potkat jen za dveřmi ordinací psychiatrů či klinických psychologů, v současné době se stále více objevují při výběru lidí do zaměstnání nebo jako nástroj profesního či osobního rozvoje.

Jsme si tak podobní…

Snaha změřit, zvážit, odhadnout osobnost je stará tisíce let – společně s otázkou, co je vlastně osobnost a co je příčinou rozdílů ve vlastnostech a chování jednotlivých lidí.

Jednu z prvních typologií můžeme najít ve starověké astrologii, kde určité typické rysy souvisejí s měsíčními znameními a přírodními živly. Osobnostní rozdělení lidí starořeckého lékaře Galena na flegmatiky, sangviniky,choleriky a melancholiky zůstalo ostatně v běžné řeči dodnes.

Akademičtí psychologové pro osobnost vytvořili už stovky definic. V současné době existuje mezi odborníky shoda, že každý z nás je jedinečným výsledkem našich genů, prostředí a prožitých zkušeností, přičemž různé psychologické směry dávají různou váhu různým formativním vlivům.

V jistém ohledu je každý člověk jako všichni lidé, zčásti jako mnozí z nás, ale zároveň úplně jiný, shrnul to šalamounsky americký psycholog Henry Murray.

Jak však vyřešit klíčovou otázku důležitou pro úspěch v každodenním životě: jak nejlépe odhadnout vlastnosti ostatních lidí a poznat, co od nich můžeme očekávat?

Pokud dokážeme zjistit určité rysy, můžeme předpovídat chování lidí. Otázka za milión dolarů zní: které rysy jsou ty podstatné a jak je můžeme zjistit?

Najdi 18 tisíc rozdílů…

Na počátku vzniku osobnostních dotazníků stála teorie rysů. Byla to vědecká verze běžného názoru, že každý člověk má osobitou sadu vlastností a obvyklých způsobů chování v konkrétních situacích.

Pokud tyto rysy dokážeme zjistit, můžeme pak předpovídat chování lidí. Otázka za milión dolarů (a to doslova, protože psychodiagnostika je i velký business) zní: které rysy jsou ty podstatné a jak je můžeme zjistit?

Gordon Allport, jeden z průkopníků testování osobnosti, údajně kdysi spočítal se svými spolupracovníky všechna slova, označující lidské vlastnosti nebo chování. Došel k číslu 18 tisíc.

Proto existuje nepřeberné množství dotazníků, z nichž každý zjišťuje něco jiného. Některé osobnostní dotazníky jsou zaměřené především klinicky a zkoumají možný výskyt duševních poruch, jiné se naopak snaží změřit osobnostní rysy, které jsou důležité pro úspěch v různých profesích.

Například Minnesotský osobní dotazník, jeden z nejslavnějších testů osobnosti, který psychologové znají důvěrně pod zkratkou MMPI, má přes 500 otázek a měří 26 různých oblastí.

Jakým testům věřit?

Lidé se často ptají, nakolik se dá osobnostním testům věřit a zda se dají zmanipulovat nebo přelstít. Předně je potřeba vyjasnit si častý omyl: osobnostní psychologický test nezjišťuje pravdu, pouze výrazně zpřesňuje naše odhady.

Reliabilita

A dá se výsledkům věřit? U psychologického testu lze měřit jeho kvalitu. Prvním předpokladem pro užití psychodiagnostického testu je jeho reliabilita (spolehlivost). Ta nám říká, do jaké míry jsou odpovědi testovaných osob konzistentní a stabilní v čase.

Vysoká reliabilita znamená nízkou proměnlivost výsledků testu v různých situacích a nevýznamný vliv náhodných faktorů. Laicky řečeno to znamená, že pokud je test dostatečně spolehlivý, dosáhne testovaný při opakovaném testu stejných výsledků, ať už má zrovna bolavý zub nebo test vyplnil s časovým odstupem dvou let.

Validita

Druhou důležitou podmínkou pro užití psychodiagnostického testu je jeho validita (platnost). Ta nám dokazuje, zda test skutečně měří to, co slibuje. Aby mohl nějaký test spolehlivě fungovat, je třeba ho vyzkoušet na poměrně velkém vzorku lidí a prověřit jeho spolehlivost i platnost.

Například původní verze MMPI vznikla na základě vyšetření 800 psychiatrických pacientů a 700 normálních osob. Zapomeňte proto na jednostránkové osobnostní testy v magazínech.Ty jsou opravdu jen pro zábavu.

Do testů je zabudováno i takzvané lžiskóre, které umí určit, nakolik jste se pokusili svůj obraz vylepšit.

Jak si vylepšit lžiskóre

Autoři testů počítají s tím, že většina z nás má tendenci svůj obraz vylepšovat. Proto postupem času osobnostní dotazníky přešly od prostého sebehodnocení k metodám, kdy se testovaných spíše ptáme, jak by se v dané chvíli zachovali či zda je pro ně nějaký výrok pravdivý či nepravdivý.

Do testů je zabudováno i takzvané lžiskóre, které umí určit, nakolik jste se pokusili svůj obraz vylepšit. Takže až se vás v testu budou ptát, zda jste někdy jeli načerno v tramvaji, zatrhněte raději po pravdě ANO.

Důležitou podmínkou kvality testu je skutečnost, že byl upraven pro českou populaci. Určité kulturní rozdíly mezi jednotlivými národy by totiž mohly výsledky testů výrazně zkreslit. Zatímco Američan vám nikdy nepřizná, že se má špatně, u Čecha je to téměř součást národního folklóru.

Když promítáme svoji duši

Určitou variantou osobnostních dotazníků jsou testy projektivní. Objevily se společně s psychoanalytickým učením, že nevědomé procesy nejvíce ovlivňují osobnost, a snažily se najít způsob, jak tyto procesy zkoumat.

Skvrny, uváděné v odborné literatuře jako příklad Rorschachova testu, bývají pozměněné.

V projektivních testech není testovanému člověku na první pohled jasné, co je předmětem testování. Tak vznikl jeden z nejznámějších testů, vyvinutý švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem, který zmiňuji v úvodu.

Úkolem testovaného je popsat, co mu připomínají předkládané inkoustové skvrny. Tyto skvrny jsou přísně střeženy a pokud nejste vyškolený psycholog, neměli byste se k nim dostat v knihách ani na internetu. Skvrny, uváděné v odborné literatuře jako příklad, proto bývají pozměněné. Zkušený psycholog by měl být schopen na základě vaších odpovědí poznat, co ve vás je. Mně osobně se skutečně do hlavy dostali.

Další zajímavou variantou projektivního testu je Luscherův test, kdy vybíráte barvy v určitém pořadí podle toho, jak se vám libí. Před časem na mne vypadla ze starého sešitu dvacet let stará interpretace tohoto testu, který jsme si dělali kdysi v rámci semináře na vysoké škole. Byl jsem šokován, jak je stále aktuální.

Okno do duše, nebo křivé zrcadlo?

Každý test osobnosti je pouze nástroj, výsledek nakonec záleží na tom, kdo, jak a k čemu test používá. Měl jsem příležitost být v rámci různých manažerských rozvojových programů či při výběrových řízeních testován mnohokrát a zároveň jsem se podílel na projektech, kdy byly různé druhy testování používány.

Zlaté pravidlo říká, že byste neměli interpretovat test, pokud jste zároveň neviděli živého člověka.

Měl jsem tak možnost potkat špičkové diagnostiky, kteří se opravdu dokázali navrtat člověku do hlavy. Obvykle používali svou oblíbenou baterii testů v kombinaci se svou intuicí a zkušeností.

Zlaté pravidlo říká, že byste neměli interpretovat test, pokud jste zároveň neviděli živého člověka. Na druhou stranu mé vlastní výsledky se v některých parametrech výrazně lišily od toho, co „dávám“ obvykle. A když jsem byl „na druhé straně barikády“, člověk, který seděl přede mnou, ne vždy odpovídal výsledkům testové zprávy, kterou jsem držel v ruce.

Pokud současné testy dosahují platnosti kolem 70 procent, může to také znamenat, že v jedné třetině případů se mýlí. Kouzelné kukátko, kterým se vám psychologie dostane do hlavy a předpoví zcela vaše jednání, neexistuje.

Diskuse 0