Foto: Thinkstock.com
odemčené

Podnikatelský punk

S vizionářem Jiřím Hlavenkou o nových přístupech k práci a podnikání.

Jan Smetánka

Jan Smetánka
Vydavatel Psychologie.cz

30. 11. 2010

Dělejte méně než konkurence. Plány jsou jen odhady. Inspirace je pomíjivá. Porady jsou toxické. Učte se od drogových dealerů. Takový je podnikatelský new school, prezentovaný úspěšnými jmény jako 37 Signals nebo Tim Ferriss. Vezme si tyto trendy za své i český podnikatel? O nových podnikatelských přístupech s vizionářem a publicistou Jiřím Hlavenkou.

Jaké okolnosti nastartovaly nové punkové přístupy k podnikání, které vycházejí z minimalismu, úspor a zdravého rozumu?
Minimalistický, či jak hezky říkáte, punkový přístup není ani tak dán revoltou mladých podnikatelů proti zažitým pravidlům, ale vnějšími podmínkami a okolnostmi, zejména možnostmi dálkové komunikace. Uvedu příklad: chci určitou přesně specifikovanou věc, v daném množství a jasně zadané kvalitě i termínu. Pustím poptávku „do internetu“, dostanu vyhovující nabídku, do reply napíšu „objednávám“, v zadaném termínu přijde věc v požadovaném množství i kvalitě s příloženou fakturou. Ani vlastně nevím, odkud dodávající byl – a zda to byl Čech nebo někdo ze Singapuru.

To, že vy jste podnikatelský punk, neznamená, že je jím váš partner, kterému chcete něco moc a moc prodat.

Dokáže si tento přístup osvojit i český podnikatel, jehož mentalita a postoj k práci se liší například od podnikatele amerického?
Tento vztah jsem poněkud zjednodušil a idealizoval (kéž by to tak do puntíku fungovalo!), ale velmi mnoho kontraktů se tomu už v praxi blíží. Obě strany přišly na to, že když se nebudou navzájem zdržovat rituálními tanečky, ušetří peníze, jeden i druhý. Jistě je pravda, že v zahraničí, zejména v USA, kde mají veškerá zjednodušování rádi, a kde (na rozdíl od nás) velice dobře umějí přepočítávat čas na peníze, jsou v tom dále – to, že Češi jsou konzervativní v životě, práci i v podnikání, je dobře známo. Ale myslím, že stále více mladých českých podnikatelů už tento styl považuje za svůj. Proč? Protože vyrostli na internetu, to je jejich druhý domov, a tam je podobné chování ověřeným standardem už dlouho.

Takže už si mohu dovolit dorazit na důležitou schůzku bez kravaty a vizitky?
Kravata a vizitky jsou stále ve hře, ještě je nevyhazujte!:). To, že vy jste podnikatelský punk, neznamená, že je jím váš partner, kterému chcete něco moc a moc prodat. Je‑li partner konzervativní a vyžaduje‑li kolečko formálních osobních jednání, buď se mu přizpůsobte, nebo na ten obchod zapomeňte.

Zmínil jste český konzervatismus. Napadá vás jiná typicky česká vlastnost, která je brzdou a strašákem pro ladné podnikání a pracovní vztahy? 
Nerad bych úplně zobecňoval a tvrdil tady něco o typicky českých vlastnostech – každý podnikatel je jiný. Ale hodně často mě zaráží právě pomalost v rozhodování, někdy až záměrná – „přece není možné, že bychom se dnes seznámili a hned zítra si definitivně plácli“. Úvodní schůzky se plánují za dva, tři týdny, a v takovém „tempu“ se zvolna postupuje vpřed dalšími schůzkami, návrhy smluv apod., takže uplyne několik měsíců, než se začne skutečně něco dít (vyrábět, prodávat); a jakoby podnikatelům chybělo uvědomění, že těch několik ztracených měsíců, kdy jim už mohly nabíhat tržby a profit, vlastně nikdy nedoženou. Tohle mají ony mladé firmy už ze světa Internetu naučené zcela jinak: reagují okamžitě, nenechávají věci uležet.

Jakým směrem se bude přístup k práci (a podnikání) podle vás vyvíjet?
Myslím, že obecně k rozvolňování pravidel a zažitých zvyklostí, schémat. Pokud se dnes hovoří o nějakých „revolučních“ postupech v podnikání, neznamená to, že včerejší podnikání je passé a všechno se musí dělat už ponovu. Naopak: stejně dobře bude vedle sebe fungovat to nové i to staré. V jednom oboru budou vedle sebe dvě velmi úspěšné firmy: ta stará, v kravatách, s kancelářemi plnými lidí, a vedle ní nová, bez kanceláří, pomalu bez zaměstnanců a bez kravat.

A jak v tomto procesu obstojí korporátní byznys?
Korporátní byznys – tedy podnikání velkých, strukturovaných, často nadnárodních společností – bude silné i nadále. Jsou oblasti, kde je velká korporace stále ideální: například tam, kde se vytvářejí „megaznačky“ (Apple, Coca‑Cola..), tam, kde jsou potřeba obrovské, koncentrované investice do vývoje (mikročipy, farmacie..). Ale korporace, které nic takového nemají a jejich podnikání to nepotřebuje, jsou zcela jistě v určitém ohrožení. 

Koho konkrétně se to může týkat?
Typickým příkladem jsou telekomunikační obři, proti kterým stojí stovky malých a štíhlých nových operátorů (např. využívající internetové telefonie), kteří umějí nabídnout prakticky totéž, ovšem nezatíženi obřími investicemi i náklady za zcela jinou cenu. Podobný je vliv internetových obchodů na ty kamenné.
Myslím si tedy, že vliv a moc velkých korporací bude mírně slábnout. Globalizace nemá jen světlé stránky a zákazníci si začínají více cenit lokálních podnikatelů, uvědomovat si jejich přínos.

Naučily se už české firmy využívat potenciálu sociálních sití? Jaký potenciál v nich vidíte vy?
Potenciál sociálních sítí je přeceňovaný, mýtizovaný. To, že nějakou věc používá (semtam do ní nakoukne) pár miliónů Čechů, ještě neznamená, že je to apriorně báječný nástroj pro vaše podnikání. Celá odpověď by byla velmi dlouhá, ale můžeme alespoň téma využít ke zobecnění: buďte velmi opatrní s podnikatelským (marketingovým, obchodním) využíváním čehokoli, co si lidé zřídili a využívají výlučně pro své privátní potřeby, společenskou komunikaci v kamarádském kruhu, rodině, komunitě. Když přijdete k sestře do rodiny na návštěvu, také jí v obýváku nerozvěšujete plachtu se sloganem vaší firmy.

Otázky k diskusi:

  1. Pozorujete v práci nebo při svém podnikání postupné uvolňování zažitých zvyklostí?
  2. Využíváte ke své práci potenciálu sociálních sítí?
  3. Co je nezbytné pro úspěšný podnikatelský rozjezd?

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

Jan Smetánka

Vydavatel Psychologie.cz

30. 11. 2010

Jan Smetánka

Vydavatel Psychologie.cz

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.