Potrhaná láska

Začala jsem milovat jednoho a nepřestala milovat druhého. Tak jsem si uvědomila lásku k sobě.

14:23

Čtenář/ka Psychologie.cz

17. 4. 2020

Byli jsme spolu dlouho. Přes dvacet let společného života. Syn. Zázemí. Dům. Kariéra. Pes. Každodennost. Můj Muž a já. Na „my“ už nebyl čas, nebyla energie, ale především… nebyl zájem. Říkala jsem mu, pojď se mnou na koncert. A on mi řekl: „Běž s Lenkou.“ Tak jsem šla s Lenkou. Tam někde si mne vyhlídl on. Vlk.

Když stojíme před oltářem a jsme tak krásně naivně mladí, slib, který se po nás chce – v dobrém i zlém – nám přijde tak samozřejmý. A pak život jde, někdy i běží a vůbec nejhorší je, když se zastaví… a my ztratíme vizi. Pro vizionáře bolestné zjištění. Kam směřujeme? Najednou nevíme. Protože už máme vybudováno. A to, co nemáme, s tím druhým vybudovat „stejně nejde“, říkáme si.