Pravidlo číslo jedna

Věřím svému vnitřnímu rádci. Zná mě a trochu zná svět kolem mě. A to mi stačí.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

16. 2. 2015

Ze seriálu: Radit, nebo neradit?
Vlastně mi to až tak úplně nikdo nikdy nezakázal. Nikdo neřekl: "Chraň se rozdávání rad jako čert kříže, terapeutko! Jak se jednou dozvíme, že jsi pacientovi poradila, co má dělat, je s tebou amen. Vyloučíme tě ze všech našich organizací a na čelo ti vypálíme znamení ZRÁDCE PSYCHOTERAPEUTICKÝCH PRINCIPŮ!"

Ale ono to „neradit“, kromě toho, že se tohoto pravidla spíše více než méně drží všechny základní psychoterapeutické školy, v praxi nějak samo vyplyne. (Nemluvíme teď o koučinku ani o poradenství. I když na druhou stranu bychom možná měli. Možná někdy příště. Mohlo by být zajímavé hledat odpověď na otázku, jak to, že rada od poradce nebo kouče neublíží, naopak posune, a ta má by měla škodit.)

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Co si dlužím

Sami vůči sobě jsme věřitelem i dlužníkem současně. Jak předcházet vyčerpání zdrojů?

8 min

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Nemluvme o násilí

Jak mluvit s dětmi, aby se škola a svět staly bezpečnějším místem?

16 min

16. 2. 2015

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.