Půlnoční hostina

V ulicích dávno padla tma a u většiny sousedů se už spí. Vy si však za svitu malého světla v lednici chystáte druhou večeři k akčnímu filmu běžícímu v televizi. V jedné ruce držíte talíř se zbytky svíčkové s knedlíkem a váháte, jakou sladkost zvolit do ruky druhé. Rychle se rozhodujete, zda nutelu nevyměnit za kyblík jahodové zmrzliny v mrazáku. Bez většího rozmýšlení berete zmrzlinu, vyklápíte ji do misky, nahoře zdobíte šlehačkou a na závěr přidáváte i půl sklenice čokoládové pochoutky. Teprve nyní se vracíte zpět k filmu a spokojeně plníte svůj nenasytný žaludek. Další den při ranním pohledu do vyjedené lednice cítíte výčitky. Slíbili jste si, že už to znovu neuděláte a budete dodržovat zdravější stravu během dne. Kde se ve vás bere neukojitelná chuť k jídlu v noci? Je to zlozvyk, který lze změnit správným režimem a pevnou vůlí, nebo se ve vašem případě jedná o jednu z variant poruch příjmu potravy spojenou s nočním jedením?