V našich vztazích mnohdy jen dokola přehráváme staré scénáře nebo se ztrácíme v rozumování nad něčím, co je potřeba především prožít a procítit. Co se stane, když dva lidé vědomě odloží svoje obrany a masky a začnou se k sobě přibližovat takoví, jací jsou? A může nás přehnané psychologizování od opravdového kontaktu spíš vzdalovat?
V přednášce Léčivé vztahy jste mluvil o tom, že nejen psychoterapie, ale i upřímné a otevřené sdílení s blízkým člověkem může vést k léčení našich starých zranění. Jak má taková komunikace vypadat?
Léčivá komunikace začíná ochotou obrátit pozornost k sobě a sdílet s druhým člověkem, co právě teď cítím. Zároveň je třeba také naslouchat, vnímat druhého, vcítit se do něj. Zkušenost, že mohu být před druhým zranitelný a nejsem přitom zesměšněn, odmítnut nebo opuštěn, může stará vztahová zranění postupně léčit.