Radosti pomalého času

Radostný život se skládá z okamžiků – naplno prožitých okamžiků malých radostí.

Ze seriálu: Hlava a tělo

Michal Mynář

Michal Mynář

17. 9. 2014

Nalézt životní rovnováhu navzdory složitosti a komplexnosti světa, ve kterém žijeme, je jedna z nejtěžších výzev naší generace. Naši pozornost zaměstnává obrovská řada situací, které musíme každodenně řešit, nebo jim chtě nechtě věnovat pozornost. Život nám nabízí množství lákavých možností i výzev. Zpracováváme kvanta informací a všechny na nás útočí s velkou naléhavostí. A ztratit v této záplavě schopnost radovat se ze života je velmi snadné.

K nalezení odpovědi na otázku, co je důležité a co ne, si totiž potřebujeme čas od času udělat time-out: na chvíli (třeba i jen na pár minut) se zastavit a podívat se na svůj život a to, co právě děláme, s odstupem.

Jen tak si můžeme uvědomit, co vlastně chceme, kam ve skutečnosti aktuálně směřujeme (nebo jsme vlečeni) a nakolik jsou tyto dva směry v souladu, případně proč v souladu nejsou.

Zastavit se je ale přesně to, co pod stresem umí udělat jen málokdo. My naopak v takové chvíli podléháme nutkání zvýšit úsilí a zrychlit. Ale to je jen cesta hlouběji do spirály nespokojenosti. První rada pro získání kontroly nad svým životem zní: „Když nestíháš, zastav se, nebo alespoň zpomal!“

Nepropásněte svůj život

Vedlejším efektem pak je, že když zpomalíme, máme konečně čas věci nejen řešit, ale i prožívat. A mít čas na prožívání věcí je nezbytné i pro návrat pocitu radosti ze života. Radujeme se totiž obecně tím méně, čím méně máme času, přesněji řečeno čím méně si ho dokážeme udělat na důležité maličkosti života.

Pokud žijeme příliš rychle, nemůžeme prožívat radost, protože na prožívání jednoduše není čas. Nežijeme přítomností, a radovat se lze právě a jen tehdy, pokud jsme přítomni u toho, co se děje. Žijeme-li ve zrychleném čase, musí přijít velmi silný podnět, aby nás zpět do přítomnosti vtáhl. Silný chvilkový zdroj radosti, který na chvíli převálcuje naše nutkání „běžet dál“.

Čím rychleji žijeme, tím silnější tyto zdroje musejí být a tím víc musejí vystoupit nad náš dosavadní životní standard, aby přinesly kýžené (byť krátkodobé) zpřítomnění a s ním i uspokojení: lepší mobil, extra značkové džíny, prestižnější auto… Konzum je nástroj, jak si kompenzovat neschopnost žití „v pomalém čase“. A nemusí to být jen touha po věcech, ale i po zážitcích – cestování, adrenalinové sporty, i to jsou formy, jak na chvíli nasytit touhu po plnosti bytí tady a teď.

Audio kniha ke stažení

Vězeň ve vlastní hlavě

Měsíčník k poslechu. Nejzajímavější články z Psychologie.cz čtou Zuzana Rejchová a Martin Minha. Zadejte svůj e-mail, pošleme vám link na audioknížku ke stažení zdarma.

Stáhnout
Audio kniha ke stažení

Vězeň ve vlastní hlavě

Měsíčník k poslechu. Nejzajímavější články z Psychologie.cz čtou Zuzana Rejchová a Martin Minha. Zadejte svůj e-mail, pošleme vám link na audioknížku ke stažení zdarma.

Z prostého být tady a teď se stalo luxusní zboží. Prahneme po věcech a zážitcích, ale nejde nám vlastně o ně samotné. Jde nám o pocit zpřítomnění (být chvíli tady a teď a radovat se) a jsme ochotni za něj platit horentní sumy. Přitom jde o stav, který bychom snadno mohli zažívat kdykoliv, jen kdybychom si dovolili občas se zastavit, nebo alespoň zpomalit. A ideálně, kdybychom si dovolili zpomalit trvale.

Žít pomaleji – mnozí z vás se asi ohradí, že je to v současné době nemožné a že by podobné zpomalení mělo (především v profesním životě) katastrofální následky, ale to je z velké části jen iluze. Ve skutečnosti toho v pomalejším modu uděláme mnohem víc než v tom rychlém, protože nám dovolí efektivněji plánovat i jednat a také lépe volit, čemu chceme věnovat svou energii a čemu ne.

20. ledna 2018

Od stínů ke zdrojům (seminář)

Michal Petr

Okouzlení obyčejností

Klíčem je maximální jednoduchost – dokázat žít jednoduše znamená především umět zvolit, čemu v životě říci ne. Současnost je plná výzev a možností. Pokud bychom se snažili zužitkovat každou možnost, kterou nám život nabídne, tak se uštveme. Je na nás, jestli zvolíme kvalitu, nebo kvantitu.

A co vám život „v pomalém čase“ přinese? Něco prostého a zároveň úžasného: pocit, že žijete, právě teď a tady. A ten je opojný a radostný, i když to, co prožíváte, je aktuálně třeba smutek. Toto se těžko vysvětluje někomu, kdo tento stav nikdy nezažil, ale každý, kdo už ho zažil, ví, o čem mluvím.

Dá se to totiž naučit. Klíčem je přistupovat i k samozřejmým věcem nesamozřejmě a dívat se i na známé věci, jako bychom je viděli poprvé.

  • Například vychutnat si jídlo všímavě a s plnou pozorností ke všem smyslovým vjemům je úžasný zážitek, i když je to jídlo pro vás notoricky známé. A pokud nemáte dost trpělivosti na to věnovat plnou pozornost celému jídlu, zkuste alespoň tři první sousta.
  • Stejně naplno se můžete pokusit si uvědomit tři své nádechy a výdechy, několik kroků své chůze nebo to, jak vítr chladí a hladí na vaší kůži – vše bez únavného přemýšlení, hodnocení, posuzování… jen si uvědomovat každý vjem, kterého jste schopni.

Radostný život se totiž skládá právě z takovýchto okamžiků – tedy naplno prožitých okamžiků malých radostí. A těch je všude kolem nevyčerpatelně mnoho. A jsou zadarmo. Co nám tedy stojí v cestě? Jsme to pouze my sami a ke změně stačí maličkost. Přestat žít jen svými myšlenkami, obavami, strachy, a podívat se také občas kolem sebe.

Diskuse 0
Hlava a tělo
Seriál

Průvodce pro naší fyzickou a psychickou rovnováhu.

Více autorů

  • Zdraví