„Ve vztahu není možné se nezraňovat,“ říkají někdy pároví terapeuti. Snaží se tak partnerům odlehčit od tíhy na duši, kterou způsobují bolestné konflikty. Co když vás ale nezraňuje partner nebo partnerka, ale vaše dítě? To konflikt často eskaluje, dokonce se zdá, že mu to působí jisté potěšení. Jako psycholog a psychoterapeut se poslední dobou častěji setkávám s rodiči, kteří taková dramata se svým dítětem zažívají opakovaně. Jsou zoufalí, bezmocní a vyčerpaní z častých záchvatů vzteku, sebelítosti, citového vydírání, stesku nad vším, co dítěti působí i sebemenší psychickou nepohodu.
Základním paradoxem této situace je fakt, že se jedná o rodiče, kteří se svým dětem věnují, jak mohou. Nejde o citově zanedbané dítě, jak vás možná napadlo, pro které je negativní pozornost lepší než žádná. Netrpí psychickými poruchami vlivem zanedbání.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné