Ať už máte děti, partnera nebo tým manažerů, je dobré se naučit pracovat s pozitivní zpětnou vazbou. Umíte upřímně pochválit, nebo vám to činí potíže, protože se domníváte, že byste tím mohli spíše více pokazit? Ráda bych s vámi sdílela, jak se naučit pochvalu dávat i přijímat beze strachu či pocitu studu – tak, aby z toho profitovaly obě strany.
Často mi na sezení přicházejí doslova vyšťavení manažeři, kteří už nevědí, jak dál, a cítí, že by se potřebovali posunout. Většinou zjišťuji, že bych spíše potřebovala pracovat s jejich vedením. Spousta nadřízených neumí své podřízené doopravdy a upřímně ocenit; a pokud se pozitivní zpětné vazby za vydařený výkon dlouhodobě nedostává, přestávají být hlavní motivací peníze. Nastává skutečná touha po pouhém slovním ocenění.
„Bohatě by mi stačilo, kdyby mi šéf řekl: Tome, ten projekt se ti vážně vydařil,“ říkají mi mnohdy a dodávají, že jejich výkon by tím zaručeně stoupl o 100 %.
A netýká se to jen pracovní oblasti. Nemusíme chodit daleko a dostaneme se k našim vlastním dětem. I děti potřebují čas od času cítit podporu a dostat upřímné ocenění. A co třeba váš partner nebo jiný rodinný příslušník či kolega v práci? Ano, každý si zaslouží čas od času pochválit – pouhá upřímně myšlená a zasloužená pochvala vede například k následujícímu:
- uděláte druhým radost a zpříjemníte jim den
- motivujete je k výkonu
- upevňujete vztah a vytváříte vzájemnou důvěru
- zvyšujete jejich sebevědomí a pocit hodnoty
- potěší to i vás, protože vidíte úžasnou reakci
- budou se vám to snažit všelijak oplatit.
Není potřeba to samozřejmě přehánět, ale proč se o to alespoň nepokusit? Jsou tací, kteří se to zkrátka musejí naučit, protože vědí, že jejich tým se bez občasného ocenění neobejde. Lidé nejsou stroje, potřebují také nějaké emoce, aby měli pocit, že žijí a že druhým není jedno, co dělají.
V minulém článku jsem poukazovala na to, aby se lidé nestali na zpětné vazbě závislí. Pokud dodržujete určitá pravidla, není možné, aby se to obrátilo proti vám. Nejdříve se však pojďme podívat na to, proč je pro některé těžké pochvalu dávat.
- Neumějí to nebo nechtějí, protože je přece také nikdo nepochválil.
- Nemají pocit, že by lidé kolem nich dělali dost pro to, aby si ocenění zasloužili.
- Pochválit někoho jim přijde trapné.
Jsou lidé, kterým je chválení druhých spíše proti srsti a aby se neřeklo, odbydou to slovy: „To nebylo špatné“ nebo „Povedlo se ti to, ale zvládl bys to i líp.“ Co tato slova způsobí u dotyčného, nemusím zřejmě popisovat.
Jak pochválit s největším efektem?
Kromě toho, že by pochvala měla být upřímná a vhodná, rozlišujeme její dvě formy: chválu určenou člověku a chválu určenou procesu.
Procesní chvála se týká chválení způsobu nebo techniky jednotlivce. „Brilantní výstřel na bránu!“ nebo „Perfektně vedená porada!“ Ale osobní pochvala určená jednotlivci se zaměřuje více na jeho schopnosti, což vyvolává dojem, že jsou tito lidé přirozeně nadaní. „Ty jsi tak dobrý! Jsi rozený fotbalista.“
Výzkumy dokonce ukázaly, že typ chvály ovlivňuje motivaci jednotlivců. Výzkum byl proveden na dětech, jejichž sportovní výkon byl posuzován podle toho, kterou ze dvou následujících teorií schopností přijaly. Teorie schopností se vztahuje k tomu, jaké přesvědčení o sobě jednotlivé děti rozvíjejí.
Darujte předplatné
Koupit‑ Přírůstková teorie říká, že inteligence a výkon není pevná vlastnost a může být zlepšována na základě tvrdé práce a úsilí.
‑ Teorie subjektu uvádí, že inteligence a úroveň výkonu je pevná a jedinec je úspěšný, protože má vrozený talent a schopnosti.
Ve studii děti, které obdržely procesní chválu, u sebe rozvinuly přírůstkovou teorii schopností (věřily, že jejich úroveň výkonu se odvíjí od jejich vytrvalosti a vyvinutého úsilí). Naopak jedinci, kteří obdrželi osobní pochvalu, u sebe přijali teorii subjektu (vnímali u sebe výkon jako pevnou a neměnnou vlastnost).
Procesní chvála je efektivnější než osobní pochvala
Bylo prokázáno, že typ pochvaly tedy ovlivňuje vnitřní motivaci a úroveň způsobilosti dítěte. Pochvala, kdy je dítě oceněno za proces, je prokazatelně vhodnější pro motivaci než ta, kdy je u dítěte oceněna pouze jeho osobnost. Dále bylo zjištěno, že chvála (bez ohledu na to, který typ) byla výhodnější než její úplná absence.
Stručně řečeno: Pokud chceme někoho chválit, měli bychom se především zaměřit na proces, tedy techniku jedince, a nikoli na osobu nebo pouhý výsledek něčeho.
Příklady „procesní“ pochvaly:
Velmi se mi líbí způsob, jakým oslovujete nové klienty.
Perfektně volené barvy, Adame, ten pokoj vypadá moc dobře.
Skvěle zvládnutá driblovací technika, pánové.
- Pochvala by měla být dána pouze za předpokladu, že si ji daný člověk skutečně zaslouží.
- Pochvala je druhým přijata nejlépe tehdy, pokud je myšlena zcela upřímně a od srdce.
- Je lepší chválit nějak nežli vůbec.
Kdy raději nechválit?
Ano, samozřejmě – neupřímná chvála může narušit motivaci jedince. Kromě toho nevhodná chvála, například pochválení za snadný úkol, může vést zase k podceňování úrovně schopností a spíše k demotivaci. Pokud tedy necítíte, že by si daný člověk ocenění opravdu zasloužil, nedělejte to. Počkejte si raději na moment, kdy pochvala bude oprávněná a zasloužená.
Odmítáte pochvalu a ocenění od druhých?
Jsou lidé, kterým ocenění dělá spíše špatně než dobře. Necítí se ve své kůži a je jim dokonce trapně.
Chodím na jógu s jednou paní, a když jsem se jednou zmínila, jak má na svůj věk pěknou postavu, okamžitě mi řekla: „Přestaňte! Cítím se úplně trapně, vždyť to není vůbec pravda!“ To, že ta paní má pěknou postavu, si skutečně nevymýšlím. Nesnese zkrátka, když ji někdo pochválí nebo upozorní na její klady, protože na to není zvyklá. Jak se tedy naučit přijímat komplimenty a změnit svůj postoj?
Využívejte celý web.
PředplatnéLidé, kteří mají všeobecně problém přijmout ocenění druhých, to v životě, co se týče pozitivní zpětné vazby, měli pravděpodobně těžké (od rodičů bylo zřejmě pochvaly jako šafránu) a musí si na to nejprve zvyknout. Patříte‑li mezi tento okruh lidí, pak je to (jako u mnoha jiných návyků) o tréninku.
Pokud vás někdo ocení nebo za cokoli pochválí, nemusíte se cítit hned trapně: stačí říci moc děkuji, opravdu jste mě potěšil místo ále, to nestojí snad ani za řeč.
Protistraně tím vyjádříte svůj dík a nebude se cítit nepříjemně, když vás za něco bude chtít pochválit příště. Naučíte‑li se přijímat komplimenty, zlepšíte také vztah k sobě a vaše sebevědomí na tom bude rozhodně lépe.