Stres se v nás pomalu a nenápadně střádá – stejně jako špinavé prádlo v koši. U obojího platí, že když nebudeme pravidelně snižovat hladinu, přeteče a všechno se vyvalí ven. Vypadne to na nevinného chudáka, který dodá poslední špinavou ponožku. A stejně jako se plný koš prádla nevejde do jedné pračky, úplně stejně se několik týdnů každodenního stresu neodreaguje na jedné hodině jógy ani na půlhodinové procházce.
Považujete se za celkem klidného a vyrovnaného člověka. Ale jednou za čas se vám stane, že přijdete domů a seřvete partnera za to, že nechal na stole použitý hrnek od snídaně. Zavolá vám babička a stěžuje si, že v seriálu odešla její oblíbená postava, a z vás vyklouzne jízlivá poznámka, že její starosti byste chtěli mít. Do běla vás rozpálí i to, že je výtah v nejvyšším patře, když už tak moc chcete domů. Najednou jako byste to nebyli vy. Nepoznáváte se. Z flegmatika je najednou čertík připravený vyskočit z krabičky.