odemčené

Spor o Gretu

Odborný komentář k výrokům psychiatra Jaroslava Matýse na adresu Grety Thunberg.

Psychologie.cz

Psychologie.cz
Redakce

10. 10. 2019

Psychiatr Jaroslav Matýs pochybil odborně i eticky, když veřejně komentoval duševní stav aktivistky Grety Thunberg. Kromě toho jsou ve vyjádřeních Jaroslava Matýse zásadní odborné chyby.

Přinášíme podrobné zdůvodnění stanoviska výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP (dále PS) k výrokům MUDr. Jaroslava Matýse.

Konkrétní výhrady k výrokům, které zazněly v rozhovoru pro portál Info.cz dne 26. září 2019 a které považuje výbor Psychiatrické společnosti za zavádějící a v některých případech za nesprávné a neetické:

  • Tvrzení, že Greta Thunberg je „bez sebemenšího sociálního cítění“ je v rozporu s jejím veřejným vystupováním, které naopak naznačuje, že projevuje aktivní zájem o okolní svět a jiné lidi.
  • Výrok dr. Matýse: „(Aspergerův syndrom)… Je to autismus s velmi dobrým intelektem. V každém případě je to vážná psychická porucha osobnosti,“ je třeba uvést na pravou míru. Aspergerův syndrom není klasifikován mezi tzv. poruchami osobnosti, jedná se o neurovývojovou poruchu. Rozpětí intelektových schopností osob trpících Aspergerovým syndromem může být velmi široké, od podprůměrných až po inteligenci superiorní. Nejedná se vždy o poruchu „velmi vážnou“, neboť u některých forem Aspergerova syndromu je zapotřebí jen mírná forma podpory a zapojení autismu do běžného života je velmi dobré.
  • Výrok: „Oni (rozuměj osoby s poruchou autistického spektra, dále jen PAS) nerozpoznají, co je dobro a zlo. Oni nechápou, co je spravedlnost,“ je ve své obecnosti chybný, mezi postiženými osobami existuje mnoho jedinců, kteří dokážou v řadě situací zcela správně rozpoznat, co je dobro a zlo a co je spravedlnost. Tuto rozlišovací schopnost mohou mít dokonce vyjádřenu velmi silně. Stejně tak mnozí jedinci s PAS dokáží sdělit, že jsou šťastní, co je šťastnými činí, a dát to i svému okolí zřetelně najevo (reakce na výrok: „…když se jí zeptáte, jestli je šťastná. Lidé jako ona neumí na takovou snadnou otázku nic říci.“).
  • Na výrok: „Ona se veřejně přiznala, že má obsedantně kompulzivní poruchu, Aspergera a ADHD. To normální člověk neudělá. Udělá to jen člověk, kterému je zcela jedno, jaký to má sociální dopad,“ namítáme, že z faktu, že někdo veřejně deklaruje, že má nějakou duševní poruchu, nelze vyvozovat, že není „normální“. Není to ani důkaz pro to, že dotyčné osobě je lhostejný sociální dopad takové deklarace. Leckdy je tomu právě naopak a cílem je povzbudit jiné lidi sužované psychickými potížemi, kteří si pak uvědomí, že nejsou tak odlišní a osamocení, jak se domnívali. Tyto výroky jsou v protikladu s úsilím výboru PS a dalších organizací o destigmatizaci lidí trpících psychickými potížemi, ba právě naopak k jejich stigmatizaci přispívají.
  • K výroku: „Asperger se jen s přibývajícími léty lépe sociálně kompenzuje, což neznamená, že ten člověk začne mít najednou sociální cítění. Jen se prostě naučí chovat," lze uvést, že sociální cítění je široký pojem, zahrnuje schopnost vnímat mezilidské vztahy, vciťovat se do problémů druhých lidí, jejich myšlení a emocí. Osoby postižené poruchou autistického spektra nemívají narušené všechny aspekty sociálního cítění. Mnohdy je naopak sociální izolace a obtíže se zařazením se do kolektivu velmi trápí. Výrok posiluje mýtus, že jsou tito lidé asociální bytosti.
  • Výrok: „U autistů strašně záleží na tom, s jakou informací se potkají jako s první. A s tou pak pracují dál. A to nekompromisně. Takže buď se z něj stane fašista a nacista, nebo třeba neohrožený spasitel lidstva, který si jde za tím, čemu slepě věří,“ budí dojem, že lidé trpící PAS běžně podléhají extremistickým ideologiím. Výrok považujeme za výrazně stigmatizující a tuto skupinu pacientů dehonestující.
  • Výrok: „Co se ale dá poznat velmi rychle, je právě diagnóza Grety. Takže jsem stejný jako automechanik, který léta zná svou práci, a když si to auto poslechne, tak řekne: toto je vadná převodovka,“ může navodit dojem, že diagnostika PAS je rutinní záležitostí, přičemž opak je pravdou, diagnostika jakéhokoli duševního onemocnění, zejména diagnostika PAS, je časově i odborně náročný proces, který často vyžaduje multidisciplinární spolupráci.
  • Výrok: „(Jedinci s PAS) …Ani smutek, ani radost neprožívají, emoce jsou ploché. Naopak dlouhé jsou úzkostné poruchy. Hlavně ovšem k sobě samému. Ne k okolí. Oni mají strach hlavně sami o sebe," je nutné uvést na pravou míru, že u pacientů trpících PAS nebylo prokázáno, že smutek a radost neprožívají, nebývá výjimečné, že prožívají strach o své okolí (například blízké osoby).
  • Výrok: „Narodíte se s mozkem, který je předurčen pro úzkostné poruchy, pro vývoj schizofrenie, s mozkem naprogramovaným na ADHD… To tak prostě je. Všechno jsou to velmi vážné poruchy mozku,“ je třeba opravit, v rozvoji psychických poruch, včetně úzkostných poruch, schizofrenie, ADHD, hrají vedle vrozených faktorů roli i mnohé další faktory. Nikdo se „nenarodí s mozkem“, který je pro vznik určité psychické poruchy zcela předurčen, naprogramován. Tento výrok může budit dojem, že vznik duševní poruchy je nevyhnutelný proces, jemuž nelze nijak předejít a nikterak jej terapeuticky ovlivňovat. To je v rozporu se současnými teoriemi o vzniku a průběhu duševních poruch a s klinickou praxí. Právě proto má smysl rozvíjet a testovat včasné detekční a intervenční programy tak, jak se tomu děje v zahraničí i v ČR.
  • Na výrok redaktorky: „Napadá mě ale, že autisté můžou právě kvůli svým schopnostem v přesvědčování a buldočí vytrvalosti mít našlápnuto do vysokých funkcí,“ odpověděl dr. Matýs: „To je naprostá pravda. Kolega Radkin Honzák to říká už dlouho, že nemocné sociopaty máme v nejvyšších politických funkcích.“ Zde dr. Matýs chybně zaměňuje „sociopaty“, tedy jedince s disociální poruchou osobnosti, a jedince s PAS. Jedná se o zcela rozdílné diagnózy s různou etiologií, projevy a prognózou. Toto nerozlišování osob s PAS a jedinců s disociální poruchou osobnosti, kteří mohou být společensky nebezpeční, považuje výbor PS za velmi stigmatizující.
  • Tvrzení: „K tomu (diagnóze PAS) se velmi často přidává paranoia, protože 70 procent autistů je zároveň paranoidních, ale v psychiatrii bohužel platí, že s paranoikem se nedomluvíte,“ je nepodložené a odborně chybné. Ačkoliv se i u osob s PAS, stejně jako u lidí s jinými psychickými potížemi, může objevit zvýšená vztahovačnost, nejedná se o paranoidní psychózu. U té se jedná o příznaky s jiným základem, prognózou i přístupem. Paranoidita a další psychotické příznaky se u osob s PAS vyskytují ve výrazně menší míře, než je uvedených 70 %, nejedná se tedy o většinový rys.
  • K tvrzení dr. Matýse: „A můžu vám říct, že psychiatry už to hodně vytáčí. Máme plné ordinace autistů. A vadí nám, co se kolem té nemoci děje. Vidím to jako velmi časté zneužívání autistů,“ uvádíme, že se jedná o soukromý názor dr. Matýse. Na výbor PS se v souvislosti s tímto rozhovorem obrátila celá řada dětských psychiatrů a žádný z nich toto tvrzení nepotvrdil, naopak se ve svých vyjádřeních ohrazovali proti výše uvedeným tvrzením dr. Matýse, která označili za odborně chybná a poškozující pověst oboru dětské a dorostové psychiatrie v očích rodičů dětí bojujících s PAS.

V příkrém rozporu s úsilím psychiatrů

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP na svém jednání zaujal stanovisko k výrokům MUDr. Jaroslava Matýse a označil je za názory, které nereprezentují stanoviska a postoje odborné psychiatrické veřejnosti a distancoval se od nich.

Obsah rozhovoru je v příkrém rozporu s trvalým úsilím výboru PS o kultivaci veřejného prostoru, zcela ignorující jeho upřímnou snahu o změnu stigmatizujících postojů a stereotypů vůči duševně nemocným, včetně jejich zobrazení v médiích. Tento postoj je i v souladu se stanoviskem Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS a stanovisky řady odborníků, kteří poskytují péči těmto pacientům.

Na výbor Psychiatrické společnosti se krátce po publikaci rozhovoru obrátil ministr zdravotnictví s žádostí o stanovisko k odborným tvrzením kolegy Matýse a následně i řada laiků z veřejnosti i novinářů, kteří žádali vysvětlení, proč výbor PS zaujal vůči výrokům dr. Matýse takto odmítavé stanovisko.

Darujte předplatné

Koupit

Stejně tak se objevily názory, že dr. Matýs byl za své názory odbornou společností „potrestán“, odvolán a zbaven funkcí ve vedení Sekce dětské a dorostové psychiatrie. Proti těmto tvrzením se důrazně ohrazujeme. Současně bychom rádi připomněli, že již v minulosti se výbor PS vyjadřoval k mediálně prezentovaným názorům kolegy Matýse (viz vyjádření výboru PS a Sekce ze dne 28. 4. 2017).

Výbor PS pozval dr. Matýse na své jednání dne 2. 10. 2019, aby s ním jeho výroky po odborné stránce diskutoval, a dal mu tak přímou možnost je vysvětlit a obhájit. Dr. Matýs však toto pozvání odmítl, na jednání výboru PS nepřijel a omluvil se e‑mailem, kde však oznámil i svou rezignaci na funkci předsedy Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti a současně na místo v Pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii Ministerstva zdravotnictví ČR. MUDr. Matýs tedy sám rezignoval ještě před zasedáním výboru sekce a zasedáním výboru PS, aniž by ho k tomu kdokoliv z představitelů odborné společnosti vyzval. Bylo to tedy jeho svobodné rozhodnutí, oba výbory tuto informaci pouze vzaly na vědomí. Stejně jako výbor sekce, tak i výbor Psychiatrické společnosti se shodly na poděkování dr. Matýsovi za jeho dosavadní práci ve vedení sekce a za vše, co pro dětskou a dorostovou psychiatrii vykonal. Nikdo z nás nezpochybňuje jeho nasazení a zápal pro věc, dr. Matýs si za svoji dlouholetou obětavou práci pro svoje pacienty zasluhuje úctu a uznání.

V diskusích se objevily názory, že se jedná o reakci na „politicky nesprávné“ názory dr. Matýse na mladou aktivistku a že je pranýřován za to, že pojmenoval věci přímo, „nekorektně“. V této souvislosti je třeba důrazně odmítnout politizaci celé události, v žádném případě nejde o konkrétní dívku, která je veřejně činná, odborné společnosti jde především o obecný princip, jak se veřejně vyjadřovat o lidech s duševním onemocněním tak, abychom zachovali jejich lidskou důstojnost a nestigmatizovali je.

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP

V Praze 9. 10. 2019

Za laskavé svolení k publikování dokumentu Psychologie.cz děkuje předsedovi výboru prof. MUDr. Pavlu Mohrovi, Ph.D. Redakce text upravila: konkrétní výhrady umístila na úvod a popis okolností do druhé části.

Články k poslechu

Dopis mámě

Odpustit nedokážu. Pocity se zdají příliš těžké. Co vlastně cítím?

13 min

Vyšumělý vztah

Může se partner změnit? Ptejte se, jestli chcete zůstat, i když to neudělá.

13 min

Bývalé lásky

Nejste první, s kým se milovali. Jak se vyrovnat s partnerovou minulostí?

11 min

IQ není všechno

Máte pocit, že nejste dost chytří, a proto nezapadáte? Místo v životě si budujeme jinak.

14 min

Náprava vztahových vzorců

Jak se vymanit z vývojového uvíznutí a odložit zátěž minulosti?

14 min

10. 10. 2019

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.