Citová vazba je poměrně známý termín. To, že si dítě vytváří s matkou (nebo jinou pečující osobou) unikátní pouto, všichni nějak intuitivně tušíme. Vazbová osoba je ten člověk, ke kterému se vztahujeme v náročných životních situacích. Díky psychickému zázemí, které takto získáváme, můžeme podnikat další kroky do neznáma. Co se ale děje, když vázanost na rodiče ztrácí na důležitosti? Kam se schová puberťák prožívající krizi identity? Kam uteče dospělý člověk zažívající nepříjemnosti v práci?