Tři podoby závisti

Když nebudeme pocity závisti popírat, můžeme se o sobě dozvědět užitečné věci.

13:09
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka

18. 3. 2019

Každý z nás se s ostnem závisti setkal na vlastní kůži – ať už někdo záviděl nám, nebo jsme se my sami stali v některých situacích závistivci. Otevřené mluvení o této emoci není nic příjemného. Těžko se budeme veřejně přiznávat k tomu, že závidíme. Mnohdy si to totiž nepřipustíme ani sami sobě. A to je škoda.

Závist může mít tvořivý i destruktivní charakter – záleží na tom, jak s ní sami naložíme a jakým směrem ji pustíme. Uvažování o ní můžeme zasadit do tří rovin. První z nich nahlíží na závist jako na mobilizující prvek, v tomto směru má spíše pozitivní konotaci a může pro nás být motivačním elementem a hybatelem. Nevzbuzuje v nás negativní pocity a nebere nám energii, naopak nás může „nakopnout“.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

18. 3. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.