Tři podoby závisti

Když nebudeme pocity závisti popírat, můžeme se o sobě dozvědět užitečné věci.

13:09
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka

18. 3. 2019

Každý z nás se s ostnem závisti setkal na vlastní kůži – ať už někdo záviděl nám, nebo jsme se my sami stali v některých situacích závistivci. Otevřené mluvení o této emoci není nic příjemného. Těžko se budeme veřejně přiznávat k tomu, že závidíme. Mnohdy si to totiž nepřipustíme ani sami sobě. A to je škoda.

Závist může mít tvořivý i destruktivní charakter – záleží na tom, jak s ní sami naložíme a jakým směrem ji pustíme. Uvažování o ní můžeme zasadit do tří rovin. První z nich nahlíží na závist jako na mobilizující prvek, v tomto směru má spíše pozitivní konotaci a může pro nás být motivačním elementem a hybatelem. Nevzbuzuje v nás negativní pocity a nebere nám energii, naopak nás může „nakopnout“.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Opravdové setkání

Když odložíme masky a krunýře, můžeme s druhým skutečně být. I se sebou.

13 min

Imperativ odvahy

Život po nás chce, abychom šli stále dál a nepřestávali být otevření změně.

19 min

Péče o zlomené srdce

Klíčem je ochota být se svými emocemi. Ukázat si, že já se neopustím.

11 min

Reklamace dětství

Jak mají rodiče reagovat, když jim dospělé děti vyčítají, co udělali špatně?

10 min

Když dospělé dítě řekne dost

Někdy je nutné projít obdobím odcizení, abychom si k sobě opět našli cestu.

15 min

18. 3. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.