30. 5. 2016
Když moje matka začala trpět depresemi, bylo mi čtrnáct. Teď, když se nad tím zamýšlím z perspektivy dospělého muže a psychoterapeuta, muselo to přicházet postupně a varovná znamení se musela objevovat celé měsíce, ale tehdy mě to zaskočilo naráz a nepřipraveného, jako rána z čistého nebe. Vlastně to dopadlo na celou rodinu.
Všichni jsme se zapojili do boje a snažili se zvládnout tento problém ve stylu jeden za všechny, všichni za jednoho. Všichni jsme se opravdu snažili a zakousli se do toho s cílem zvládnout tuto velkou výzvu, která se nám dostala do cesty. Toto společné semknutí a úsilí vydrželo čtyři roky, nakonec to ale skončilo pro rodinu úplným rozpadem z naprostého vyčerpání a vyhoření všech zúčastněných. Totální neúspěch, krach všech snah přes veškerou upřímnou snahu! Co se stalo? Až mnohem později jsem pochopil, kde se tehdy stala chyba.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné