Audiobook Michala Mynáře: Vztahové jedy
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Jan Majer

Ven z černé díry

Neléčená deprese ukrojí člověku pořádný kus života, říká psychiatrička Pavla Stopková.

Jitka Cholastová

Jitka Cholastová
Editorka Psychologie.cz

Pavla Stopková

Pavla Stopková
Psychiatrička

7. 7. 2020

„Připustit si, že mám problém, není snadné – ale přehlížet potíže a dělat, že neexistují, stojí mnoho sil. V určitý moment je tedy snazší uvidět, jak na tom člověk doopravdy je – už samotný náhled přináší určitou úlevu,“ říká psychiatrička Pavla Stopková z Národního ústavu duševního zdraví. Jak svým pacientům pomáhá překonat deprese, úzkosti a další balvany na duši?

Deprese člověku přemaluje svět načerno, vypne mu prožívání radosti, ochromí jeho vůli, může ho i fyzicky takřka znehybnit… Jak je možné, že se někteří lidé přesto vyléčí?
Popisujete depresi jako nemoc, tedy depresivní epizodu. Abychom si rozuměli, o co vlastně jde, stručně ji popíšu. Deprese je charakterizována třemi hlavními příznaky – depresivní náladou, ztrátou zájmu a radosti z aktivit a snížením energie, a pak dalšími symptomy, mezi které patří zhoršené soustředění, snížené sebevědomí, pocity viny a bezcennosti, smutný výhled do budoucnosti, myšlenky na sebepoškození a sebevraždu, poruchy spánku a změna chuti k jídlu. K tomu, abychom diagnostikovali depresivní epizodu, musí být přítomné minimálně čtyři z uvedených příznaků (z toho alespoň dva hlavní) po dobu nejméně dvou týdnů.

Deprese tedy má svůj jasně vymezený začátek – má i konec?
Z doby před nalezením účinných antidepresiv víme, že deprese odeznívá i bez léčby. Náš organismus je schopen se s ní vypořádat. Problémem ale je, jak dlouhou dobu k tomu potřebuje. Neléčená deprese trvá kolem šesti měsíců, ale zhruba u pětiny pacientů může trvat i dva roky nebo déle. Zdůrazňuji, že se přitom jedná o velmi závažný stav, kdy se člověk „nejenom“ velmi špatně cítí, ale také nemůže normálně fungovat – například ve své rodině a v zaměstnání. Znamená to, že neléčená deprese může „ukousnout“ z našeho života pořádný díl, který je třeba v případě, že v rodině vyrůstají děti, nenahraditelný. Deprese navíc ohrožuje i život člověka, protože může být spojena s pokusy o sebevraždu. Proto je jednoznačně namístě depresi co nejdříve léčit.

Jak léčba probíhá?
Typ léčby závisí na závažnosti deprese. U lehčích forem deprese je možné volit mezi psychoterapií a psychofarmaky, například antidepresivy. U těžkých forem deprese, kdy je nemocný vyčerpaný, nedokáže se soustředit, nemá energii, je zapotřebí volit psychofarmaka. K tomu, aby zvládal chodit na psychoterapii a měl z ní prospěch, zkrátka nemá v takovém stavu sílu. Jak léky, tak psychoterapie uzdravují narušené fungování organismu na úrovni biologické i psychologické.

Co přesně se v těle během terapie mění?
Na jedné straně dochází například ke zvyšování dostupnosti neurotransmiterů v mozku (jedná se o serotonin, dopamin a noradrenalin), ke změně exprese genů v nervových buňkách a také jejich plasticity – na straně druhé se mění způsob myšlení, chování a prožívání emocí nemocného člověka. Pokud s léčbou začneme včas, je možné utrpení člověka s depresí podstatným a zásadním způsobem zkrátit, zlepšit jeho vyhlídky do budoucna a někdy doslova zachránit jeho život.

Co bývá tím impulsem, který klienty k léčbě přivede, jakýmsi bodem obratu? Připadá mi, že se člověk vlastně ve chvíli, kdy je mu nejvíc zle, je vyčerpaný, musí odhodlat k něčemu, co nedokázal dřív, když se cítil líp… Kde na to vezme sílu?
Základním krokem je uvědomit si, že problém mám, připustit, že skutečně existuje. Tedy uvidět ho, přestat přehlížet „slona v pokoji“, a pojmenovat ho. A to jde někdy bohužel skutečně lépe, až když je ten slon dost velký. Ovšem vůbec to není snadné, protože se tím často mění dosavadní jistoty a představy o životě, vztazích, sobě samotném… Ale přehlížet potíže a dělat, že neexistují, to stojí také mnoho sil. V určitou chvíli může být vlastně snazší nahlédnout, jak na tom jsem: to nejen umožní pokročit dál a vyhledat pomoc, ale i samo o sobě přinese úlevu. Samotný impulz, který člověku umožní připustit si, že má potíže, většinou bývá buď velká psychická a fyzická nepohoda, nebo obava ze ztráty něčeho, na čem mu velmi záleží… Důležitou roli někdy hrají blízcí lidé, kteří vidí, že se s člověkem děje něco, co už není běžná únava nebo smutek, a mohou člověka podpořit, aby vyhledal pomoc.

Na vašem pracovišti se v léčbě depresí řídíte principy kognitivně‑behaviorální terapie (KBT). Jak to v praxi vypadá? Co s pacienty děláte?
Naši pacienti procházejí několikatýdenním komplexním programem, který je celkem náročný. Postupně se učí lépe rozumět svým příznakům, učí se rozlišovat, pojmenovávat a vyjadřovat emoce, zachycovat svoje negativní myšlenky a pracovat s nimi. Dozvědí se, jaké chování jejich problémy udržuje, a postupně provádějí potřebné změny v této oblasti – začnou zkrátka některé věci dělat jinak. Naše pacienty systematicky motivujeme, aby hledali, co jim pomáhá, upevňovali si zdravé návyky a uměli se také ocenit. Největší kus práce musí vždycky odvést sám pacient – my je v tom povzbuzujeme, posilujeme aktivní přístup a postupně také jejich samostatnost. Důležitý je pravidelný režim dne, různé typy relaxací, trénink asertivní komunikace… ale také pohyb a sport, který má i sám o sobě antidepresivní účinky. Léčba ale rozhodně nemusí bolet: podporujeme příjemné aktivity a prožívání běžných životních radostí.

Nakolik pomáhá samotné porozumění tomu, co se v člověku děje?
Samotné porozumění potížím dodává naději a posiluje motivaci ke změně. Když vím, co a proč zažívám, začnu také rozumět tomu, že z tohoto mnohdy začarovaného kruhu existuje cesta ven. Pochopení potíží také snižuje pocity viny a studu – člověk začne vnímat souvislosti a získává odvahu mluvit i o věcech, které se předtím bál někomu svěřit. To dál zvyšuje odhodlání pracovat na sobě. Samotné porozumění ale k vyléčení nestačí. Mnozí pacienti velmi dobře rozumějí tomu, co se s nimi děje, a dobře vědí i proč, ale to samo o sobě nepomáhá.

Jak se stavíte k názoru, že je třeba hledat a léčit příčiny onemocnění, nezabývat se (jen) symptomy?
Je to velmi individuální. Kognitivně behaviorální terapie je velmi úspěšná v rychlé léčbě úzkostných poruch – pacienti díky ní mohou zamířit k lepšímu životu v řádu týdnů nebo měsíců. KBT jim pomůže začít zase fungovat jako rodiče a partneři, mnohdy jsou schopni se vrátit do práce, setkávat se zase s přáteli, věnovat se svým zálibám a koníčkům. To je důvod, proč mám tuto terapii tak ráda. Mnoha lidem tato pomoc stačí, nepotřebují docházet roky na dlouhodobou psychoterapii. Je ale také část těch, pro které je důležité a někdy i nezbytné navázat na toto zlepšení další typem psychoterapie, pracovat i na hlubších, osobnostních změnách.

Vy sama se jako psychiatrička věnujete především léčbě depresí, úzkostí, panické poruchy, fobií… Pod střechou Národního ústavu duševního zdraví ale najdou pomoc i lidé s jinými problémy. Co všechno v Klecanech léčíte?
Na oddělení, kde pracuji, se zaměřujeme na léčbu úzkostných a afektivních poruch, jak jsem to popsala. Další oddělení se věnují léčbě rezistentní deprese, bipolární afektivní poruchy, psychotických onemocnění, ale například i spánkové medicíně. V rámci ústavu probíhá také mnoho výzkumných programů.

Jak se k vám lidé mohou dostat? Je třeba doporučení, například od obvodního psychiatra? A hradí léčbu zdravotní pojišťovny?
Hospitalizaci domlouvá ambulantní psychiatr pacienta s lékařem naší ambulance a je potřebné zaslat podrobné doporučení k léčbě. V případě léčby na oddělení 1, kde probíhá skupinový KBT program, si může hospitalizaci domluvit na ambulanci přímo pacient, ale také potřebuje doporučení svého ambulantního psychiatra. Předpokladem účasti v tomto programu je vysoká motivace pacientů – terapie se neobejde bez jejich aktivní spolupráce. Péče NUDZ je plně hrazená ze zdravotního pojištění.

Existuje u deprese či úzkostí něco jako prevence? Co mohou lidé v rámci svého běžného dne nebo týdne dělat, aby se udrželi v psychickém zdraví?
Rad pro udržení dobré psychické kondice je velmi mnoho, dokonce tolik, že pokud je zde začnu vyjmenovávat, vzbudím v mnoha čtenářích ihned hlubokou frustraci a ti citlivější upadnou do „depky“: doporučuje se budovat dobré vztahy s blízkými lidmi, udržovat přátelství, několikrát týdně tělesný pohyb, nejlépe na čerstvém vzduchu, pravidelný kontakt s přírodou a vůbec pravidelný režim dne zahrnující smysluplnou práci, ale také čas pro koníčky a čas pro relaxaci. Více prožívat přítomný okamžik, nevyčítat si tolik minulost, nebát se tak moc budoucnosti. Také je na místě dobrá péče o tělesné zdraví včetně zdravé výživy a dostatečného příjmu tekutin. Pomáhá nebrat si věci osobně, jednat asertivně, odpouštět těm, kdo mi ublížili…

To zní opravdu jako balík velkých úkolů. Něco jednoduššího pro začátek?
Takovým jednoduchým a proveditelným prvním krokem je podle mě přestat se nadmíru kritizovat, třeba i za to, že se mi vše výše uvedené nedaří plnit. Přistupovat k sobě i ostatním s respektem, soucitem a laskavostí.

Co byste vzkázala někomu, kdo začíná tušit, že své psychické potíže sám nezvládne, ale zdráhá se vyhledat odbornou pomoc nebo třeba na první pokus u psychologa či psychiatra nezískal úplně dobrou zkušenost?
Nebojte se vyhledat pomoc, pokud ji potřebujete. Zasloužíte si, aby vám bylo lépe, vytrvejte a hledejte potřebnou péči. Nenechte se odradit – to, že hned napoprvé neuspějete podle vašich představ, neznamená, že pomoc není dostupná a že ji nenajdete. Pusťte se do toho, půjde to.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Uklidni se!

Stresovou reakci žádný povel nezastaví. Co dělat, když to ve vás přímo vře?

20 min

Jak vzniká trauma

Zážitek pohlavního zneužití ovlivňuje tělo i duši na mnoha rovinách. Proč se oběť nebrání?

25 min

Navždy změněná

Byla jsem zdravé, akční, společenské dítě. Až do svých jedenácti let.

8 min

Nejasné zprávy

Nemoci těla souvisejí s psychikou. Jen ne tak přímočaře, jak si někdy myslíme.

9 min

Chvála psychoterapie

Inspirace, naděje, bolest, síla. Co přináší setkání s lidmi a jejich problémy terapeutům?

10 min

7. 7. 2020