Pozornost máme nastavenou na to, co nás trápí. Co se stane, když ji aspoň na chvíli obrátíme k tomu, co nás povznáší? Psychoterapeut Martin Sedláček v přednášce mluví o lásce jako o hlubokém přijetí – druhého, sebe sama i toho, co nás obklopuje.
Velká část toho, čemu denně věnujeme pozornost, v nás vyvolává negativní emoce, často pohoršení, rozhořčení nebo strach. Svět pak vidíme více touto optikou a láska se v něm trochu ztrácí. Martin Sedláček ve své přednášce nabízí změnu pohledu: pojďme reflektor své pozornosti rozhýbat a podívat se kolem sebe trochu jinak. Láska se dá učit – ale začít musíme u sebe.
V přednášce se dozvíte:
- O sebepřijetí jako základu schopnosti milovat druhé. O tom, proč obětování pro druhé časem nevede k lásce, ale k pasivní agresi, a v čem se sebepřijetí zásadně liší od narcismu. O narcistickém zranění jako rozštěpení mezi pravým a falešným já a proč narcista lásku, kterou tak usilovně získává, vlastně nemůže přijmout.
- O laskavosti jako každodenním projevu lásky. O čtyřech buddhistických stavech mysli – přejícnosti, soucitu, radosti z radosti druhých a vyrovnanosti. A o tom, proč nás závist odpojuje od vlastních zdrojů, zatímco radost z radosti druhého nám prospívá.
- O partnerských vztazích a fázích, kterými procházejí. O zamilovanosti, vystřízlivění a riziku, že místo reálného partnera milujeme svou představu o něm. O tom, proč je jistota ve vztahu spíš past než cíl. A o pulzaci, která drží vztah živý: o nutnosti přiblížení i oddálení, bez něhož se v druhém ztrácíme.
Přednáška nabízí praktický a srozumitelný pohled na lásku jako něco, co se dá pěstovat a rozvíjet.
Natočeno v pražském kině Přítomnost 15. ledna 2026.