Vnitřní konflikty jsou významným zdrojem nepohody – ty těžké, dlouhotrvající a nezpracované mohou dokonce stát za vznikem duševních onemocnění. V některých případech si tyto rozpory uvědomujeme: víme, co se v našem nitru děje, a dokážeme také nahlédnout, že je to důvod, proč se necítíme dobře. Stává se však, že konflikt, který se uvnitř nás odehrává, není našemu vědomí přístupný. Nesoulad je pro nás totiž tak nepřijatelný či ohrožující, že ho popřeme, vytěsníme, bagatelizujeme. Působením těchto obranných mechanismů ho odsuneme do nevědomí, odtud nás však ovlivňuje také, a co je horší – nevíme o tom. Můžeme tak pociťovat silnou nespokojenost, můžeme být popudliví, startovat takzvaně na první našlápnutí bez adekvátního podnětu, cítit se mizerně a vlastně nevědět proč.